který jie chléb života a kalich nepoškvrněný pie, pocelovati ženy cizieho rodu, která celuje usty svými modly hluché i němé. A žena, ješto jie chléb a pie z osudu poškvrněného a maže se olejem neposvátným.“
Uslyševši Asenech slova Jozefova, zamútila se jest velmi i plakala. A slitovav se Jozef, i položil ruku svú na hlavu její a pochválil ji. A radovala se jest Asenech v tom pochválení a položila se jest na lože své a nemocna byla strachem i radostí. A želela jest skrúšeným srdcem, že se jest kdy modlila těm, a odřekla se jich.
I jedl Jozef a pil, a když chtěl odjeti, chtěl jej Putifar obdržeti jeden den, ale nemohl. I odjel Jozef, slibuje se zase osmý den vrátiti.
A vza Asenech [sukni]text doplněný editorem črnú, ješto bieše oděv zamúcenie jejieho, když umřel jest byl bratr její mladší. A zavřevši o sobě dveři, i plakala. A vymetala všecky modly své oknem, ješto bieše na puol noci, a všecko jiedlo své králové psóm jest vymetala. A posula popelem hlavu svú, položila se na paláci a plakala horce sedm dní.
A když byl den osmý na úsvitě, když kuři zaspievali a psi sú ščekali, vyhlédši Asenech skrze okno, kteréž bylo na vzchod slunce, viděla, naliť hvězda dennice! A podlé nie otevřelo se nebe i okázalo se světlo veliké. A spatřivši to Asenech, padla na tvář svú na popel. Aj, muž sstupující s nebe stal na hlavě Asenech i povolal jí ze jména, a ona strachem neodpověděla. I povolal jí druhé, řka: „Asenech, Asenech!“ A ona odpověděla: „Teď já, pane, kto jsi, pověz mi!“ A on řekl: „Já sem knieže domu božieho a knieže zástupu božieho. Vstaň a stuoj na nohy své a mluviti budu k tobě!“
A pozdvihla Asenech hlavy své, a tudiež muž všie věci podobný k Jozefovi: plášč, koruna a berla králová, jehož obličej jako bleskot ohně. A vidúci Asenech, hruozú poražena jest, padla na tvář svú. Jížto posíliv anjel a pozdvihl, řekl: „Slož nynie [žíni]text doplněný editorem tuto črnú, jíž jsi oděna, a obklíčenie zámutka tvého a pytel z bedr tvých a vytřes popel z hlavy tvé a umý tvář tvú a ruce tvé vodú živosti a připrav se v tvé okrasy a budu s tebú mluviti!“
Kterážto, když se jest připravila brzce, vrátila se k