studnice vody živéj a vidúcí a vespod čisterna přijímajíce její vodu a obvlažujíc všecky stromy v tej sieni zplozené a vyvedené, kteřížto krásni biechu a velmi podobni. Bieše Asenech veliká jako Sára, vítězná jako Rebeka a krásná jako Ráchel.
Poslal Jozef Putifarovi posla, že chce přijíti do domu jeho. Radostně radoval se Putifar a řekl ke dceři své, že přijede Jozef, silný boží, a „chci tě tomu za ženu dáti.“ A ona rozhněvavši se, odpověděla, že „nechci se dáti muži jatému a vězni, ale synu královici!“ A když tak spolu rozmlúváchu, přišel jeden pravě, že Jozef přijel. I prchla Asenech na svrchní sien.
I přijel Jozef, sedě na voze Faraonově, který bieše vešken zlatý, kterýžto vezechu čtyři koni bielí jakožto sniech [s]text doplněný editorem uzdami zlatými. A bieše Jozef oblečen v sukni bielú velmi drahú a plášč zlatohlavový a koruna zlatá na hlavě jeho a vuokol koruny bieše dvanáste hvězd zlatých a brla králová v rukú jeho a ratolest olivetská tučného plodu.
I vyšli sú Putifar a žena jeho proti němu a poklonili sú se jemu. I všel jest Jozef do sieni i zavřeli sú dveře sieni. A když uzřela jest Asenech Jozefa, zamútila se jest pro onu řeč, kterúž byla mluvila s otcem o něm, i řekla jest: „Teď slunce přišlo jest z nebe k nám na voze svém!“ Nevědiechu, by Jozef syn boží byl. Nebo kto z lidí mohl by tak velikú světlost poroditi? Nebo které břicho ženy takovú mohlo by nésti světlost?
I všel jest Jozef do domu Putifarova, i zmyli sú nohy jeho. I řekl Jozef: „Která jest žena ona, kteráž bieše na sieni v okně? Vyndi nynie z domu tohoto!“ Nebo báše se, aby jemu protivna nebyla jakožto všecky jiné, kteřížto posly své posieláchu k nie s dary rozličnými, kteréžto metáše s hněvem od sebe a s bezprávem.
I řekl Putifar: „Pane, dcera má jest panna, nenávidí každého muže; jí jest nikdy muž neviděl, jedno já a ty dnes! Ráčíš li, ať přijde a pozdraví tebe?“ Mysléše Jozef, poněvadž nenávidí všelikého muže, zdali by i jemu odporna také byla. „Poněvadž pannú jest dcera vaše, milujiť ji jako ženu!“ I odstúpila matka jejie.
„Pozdrav svého bratra! Ten nenávidí všech jiných žen jinde rodilých, jakožto ty mužóv všech.“ A Asenech: „Zdráv buď, požehnaný od boha najvyššieho!“ I řekl Jozef: „Požehnaj tě buoh, který obživuje všecky věci!“ I řekl Putifar dceři své, aby jej pocelovala.
A když to chtěla učiniti, vztáhl Jozef ruku a přiložil ku prsóm jejím, řka: „Neslušie to na muže toho, ktož se bohu živému modlí a
