našemu, když by nám koli puol léta před svatým Havlem nebo před svatým Jiřím dal napřed věděti a hotovými groši českými dobrého stříbrného rázu pražského ihned při vyjití toho polouletí, věděti napřed daného, zaplatiti bez zmatku a odporu i dalšího prodlévání všelikého. Toho však půl léta věděti napřed dání nemá býti prvé, až tepruv po vyjití plného roku od daní tohoto listu pořád čtouce zběhlého konečně.
Pakli bychom toho neučinili a sumy grošů dluhu nadepsaného věřiteli našemu nedali a nesplnili tak a na ten čas konečně i tím obyčejem, jakož se svrchu píše, tehdy my všickni rukojmové vejš jmenovaní máme i slibujem po napomenutí a obeslání téhož věřitele našeho listem jeho a poslem nebo ustně hned nazejtří, žádný z nás jeden druhého nečekaje ani se nebytím kterého nebo čímžkoli jiným vymlouvaje, každý sám svým životem s jedním pacholkem a se dvěma koňoma anebo místo sebe jiného panoši řádu rytířského vypravě, též s jedním pacholkem a se dvěma koňoma, vlehnouti nebo vložiti v pravé a Zemi české obyčejné ležení do jednoho z Měst pražských anebo do jiného kteréhožkoli města nebo městečka jednoho, v pěti milech od Prahy vzdálí nebo blíže, ve ctnou hospodu tu, kdež nám věřitelem naším ustně nebo po listu jeho a poslu bylo by ukázáno.
Jestliže by pak ode dne obeslání a napomenutí nás minulo čtrnácte dní pořád čtouce a suma grošů dluhu nadepsaného ještě vždy věřiteli našemu dána a zaplacena by nebyla, tehdy, buď od nás ležáno neb neležáno, dáváme jemu tímto listem plnou moc i právo tu sumu grošů dluhu nadepsaného vzíti v křesťanech nebo v židech a dobyti na naší, všech rukojmí, škodu společní a nedílnou.
A my proto vždy máme i slibujem tu a tak, jakož se svrchu píše, ležeti a z toho ležení žádným obyčejem nevyjížděti ani kterakkoli vynikati, dokudž by témuž
