[374r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcek palmě a prsi tvé k hroznóm vinným. Ct7,8 (Ženich o svatém kříži die:) Řekl sem: „Vstúpím na palmu a načeši ovocě jejieho.“ (Ženich o choti své:) I budú prsi tvé jako hroznové vinniční a vóně tvých úst jako vóně [76] vóně] navíc proti lat., + odor var. jablek zrnatých. Ct7,9 Hrdlo tvé jako víno najlepšie. (Cierkev o Kristovi:) Dóstojné jest mému zmilelému ku pití rtóv jeho i ke žvání zubóv jeho. Ct7,10 (Chot k ženichovi:) Já jsem [77] jsem] navíc oproti lat. mému zmilelému a jeho obrácenie ke mně. Ct7,11 (Cierkev k Kristovi:) Pojdi, mój zmilelý, vyjděmy [78] vyjděmy] wygdem rkp. na pole, přebývajme ve vsech. Ct7,12 Ráno vstanem do vinnice a uzřímy, zakvetla li vinnice, a tak uzřímy [79] a tak uzřímy] navíc oproti lat. , zarodilo li sě ovoce mezi kvietím, zakvetla li sú zrnatá jablka, a tu tobě dám prsi své. Ct7,13 Mandragory daly sú vóni svú v našich vratech, všecka jablka, nová i vetchá, zmilitký mój, schovala sem tobě.

Kapitula VIII.

Ct8,1 Kto mi tě dá, bratříka mého, ssúcieho prsi matky mé, abych tě nalezla samého [80] samého] navíc oproti lat., + solum var. vně i políbila bych tě a by mnú nižádný nepohrdal? Ct8,2 Chytím tě i uvedu tě [81] tě] navíc oproti lat., + te var. v dóm matky mé a v pokojík roditedlnice mé [82] a v pokojík roditedlnice mé] navíc oproti lat., + et in cubiculum genetricis meae var., srov. Ct 3,4 . Tu mě budeš učiti a dám tobě nápoj z vína udělaného a mest z mých zrnatých jablek. Ct8,3 Levice jeho pod mú hlavú a pravicě jeho obejme mě. Ct8,4 (Hlas Kristóv:) „Zaklínám vás, dcery jeruzalémské, abyšte nebudily ani procítiti kázaly zmileličce mé [83] mé] navíc oproti lat. , donidž sama chce.“ Ct8,5 (Hlas synagoje k cierkvi:) Která jest tato, ješto vcházie z púště, jsúci plna rozkoší, zpoležéci na svém milém? (Hlas ženichóv k choti:) Pod stromem jablonovým ubudil sem tě, tu je porušena matka tvá, tu je podávena roditedlnice [b]označení sloupcetvá. Ct8,6 (Cierkev k Kristovi:) Polož mě jako znamenie na [ svém srdci a jako znamenie na ]text doplněný editorem[84] svém srdci a jako znamenie na] cor tuum, ut signaculum super lat. tvém rameni, neb jest milost silná jako smrt a milovánie tvrdé jako peklo, lampa jeho lampa ohnivá i plamenná. Ct8,7 Vody mnohé nebudú moci [85] nebudú moci] non potuerunt lat., non poterunt var. uhasiti lásky ani řeky zatopie jie. Dá li člověk vešken statek domu svého za milost, mní sobě, by nic nedal [86] mní sobě, by nic nedal] quasi nihil despiciet eam lat. . Ct8,8 (Kristus k synagoji:) Sestra naše maličká [87] maličká] parva lat., parvula var. jest [88] jest] navíc oproti lat., + est var. a prsí nemá; co učinímy sestřičce [89] sestřičce] ſeſtṙitce rkp. našie toho dne, když budemy ji namlúvati? Ct8,9 (Kristus jie otpoviedá:) Jest li zed, učinímy na nie erkéře střiebrné. Pakli sú dveře, spojímy je prkny cedrovými. Ct8,10 (Otpoviedá cierkev:) Já sem [90] sem] navíc oproti lat. zed a prsi mé jako věže, protože sem před ním učiněna jako ta, ješto mír nalézá. Ct8,11 (Synagoga k cierkvi:) Vinnice má byla jest pokojnému, ješto [91] ješto] in ea quae lat. má lidi, poddal jest ji strážným. Přinese [92] Přinese] affert lat. muž za jejie ovoce tisíc střiebrných. Ct8,12 (Kristus die:) Vinnice má přede mnú jest, tisíc tvých pokojných a dvě stě těch, ješto hájie ovoce jejieho. Ct8,13 (Kristus k cierkvi die:) Ty, ješto bydlíš na zahradách přietele tvého, ožídají tebe mnozí, daj mi uslyšeti svój hlas. Ct8,14 (Hlas cierkve k Kristovi:) Utec, mój zmilelý [93] zmilelý] + et lat., nemá var. , přirovnaj sě srně a k kolúchovi jeleniemu na hory drahých vóní!