[154r]číslo strany rukopisuA to kořenie má býti při každé masti aneb i flastry také s nimi činiti.
Netřeskové listíčko, a ztluc je, když ztlučeš, vložiž je v rúšku, vytiskniž tu vodičku z něho, a když ji bude s lžíci, vezmi k tomu dvě zrnce pepře třeného, vespiž v tu vodu. A potom púštěj po perku do ucha těm, ješto neslyší.
Netík jest zelina na puol pídi zvýši, jenž má tvrdý kmen, bez květu, siemě i listie podobné má koliandrovi a rosteť na miestech zacloněných a vedlé vodných břehuov. Ktož tuk jeho nebo siemě vaře[adf]vaře] warzie pí, láme kámen v člověku, čistí[adg]čistí] cziſtije prsi i matku po porodu a plíce a druhých vlhkostí. Pomáhá také bolesti slezinnej a tomu, ktož má žlútenici. A ktož semenem jeho krmí kohúty, bývají udatní k štiepaní. A neníť vyšší nežli na pied ta jistá zelina.
Opich jest horký a suchý na druhém stupni a vypuzuje kámen a vodu z člověka a z žen nemoc měsíčnú tiší, a zvláště vnitřnosti. Símě jeho vařeno u víně vlaském, ale nehodíť se chovačkám, nebo je bujné činí a umenšuje mléka a kryje smrad duchu, ktož kořen jeho hryze aneb siemě jeho. Opich má tyto moci, ktož z něho vydáví[adh]vydáví] wydawije tuk, ztluka jej, a omočí v víně střiedu, a když cecek [154v]číslo strany rukopisuoteče, přivěžiž na to, spleskneť. Také komuž se voda staví, zob jeho prach, také ktož v sobě má věc jedovatú, jeho semene požívaj. Také ktož nemuož zachovati, vezmi opich, ocet a vodu, ztluc to spolu a zcedě píž na čtítrobu, také ktož má zimnici přes třetí[adi]třetí] trzetie den, vezmi opich vařený u vodě, při třesení pí, také ktož má vozhřivici, vezmi vodu opichovú a koprovú a přičiň cukru a to pí ráno i večer, a budeš zdráv.
Oves má tyto moci, ktož jej rozvaří a klade na vředy aneb hlízy neb na nežity, obměkčuje a vypúštie je, a z těsta a múky ovesné, ktož chrastavého pomaže, chrásty schnú a sprchnú, rúbení z něho děláno, všelikým nemocným zdrávo jest jedení té krmě. Ovesné múky vezmi, zceď dobře skrze rúchu, vařiž je v mléce makovým a masť sádlem, a budeš spáti dobře.
Ožanka větší má tyto moci. A máť ta bylina květ modrý, ktož jej z bielkem, jenž slove svaté Maří slzy, ztluka na prach, jí, těm spomáhá, ješto trpí kámen zřetedlně. A také ty moci má jako malá ožanka.
Ožanka malá roste na skálí a máť listiečko rozřezané a jest podobné k listu dubovému, jest chuti náhořké a má květ brunátný a ktož
