všickni diviechu. A aj, tehdy někteří z strážných rytieřóv, kteříž střežiechu hrobu Ježíšova, přijidechu do města. A všedše v zbor do školy, vecechu kniežatóm židovským a starším i mistrórn, že „když sme my střěhli hrobu Ježíšova, stalo sě jest veliké země třesenie a hnutie i viděli sme anjela božieho, kterak kámen s hrobu otvalil i sedieše na něm. Jehožto obličeje krása bieše jakožto blesk a rúcho jeho bielé stkvúcie jakožto snieh. Ale od strachu učiněni smy jako mrtvi. A slyšeli smy anjela mluviec k ženám, kteréžto biechu přišly k hrobu Ježíšovu, a řkúcieho: ‚Neroďte sě báti, neboť viem zajisté, že Ježíše, kterýž ukřižován jest, hledáte! Nenieť jeho, vstalť jest zajisté, jakož jest dřéve pověděl. Poďte a vizte miesto, kde jest položen byl! A brzo jdúc, povězte učedlníkóm jeho a Petrovi, žeť jest z mrtvých vstal, kterýžto již předejde vás v Galilei. Tu jeho uzříte, jakož jest prvé zvěstoval a předpověděl vám.‘“
Tehdy svolavše židé rytieře všecky, kteřížto ostřieháchu hrobu Ježíšova, i vecechu jim: „Které sú to ženy, k nimžto anjel jest mluvil, a proč ste jich nechytili?“ Odpověděchu rytieři židóm, řkúce: „Žen neznáme, které sú byly, neb sme my, bojiece sě anjela, jako mrtvi byli, neufaj[íc]text doplněný editorem viec světla [opa]text doplněný editoremtřiti tohoto světa. Kterak sme pak mohli je chytiti a držeti?“ Vecechu jim židé: „Živ jest hospodin, žeť nevěříme vám!“
Odpověděvše rytieři, řekli sú židóm: „Když ste Ježíšovi, an toliko divuov činil před vámi, nevěřili, kterak pak nám věřiti móžete? Dobře zajisté řekli ste vy: ‚Živ on hospodin, jehož ste ukřižovali!“ Opět židóm rytieři vecechu: „Myť sme slyšeli, že Jozef, jenž jest uprosil u Piláta tělo Ježíšovo, i pochoval. A vy jemše jej, i zavřeli ste jeho v schráně, v kteréžto nižádného okna jest nebylo, a znamenali ste vašimi prsteny zámek zapečetivše, a druhý den otevřevše, jeho ste neuzřeli. Protož dajte vy nám Jozefa, kterého ste v schráně skryli, a myť vám dámy Ježíše, jehož sme v hrobě střěhli!“ Vecechu židé: „Myť vám dámy Jozefa, dajte vy nám Ježíše! Nebť Jozef šel do města svého Arimatie.“ Odpověděchu rytieři: „Jest li Jozef v Arimatí, a Ježíš jest v Galilei, jakož sme slyšeli ot anjela praviec k ženám.“
Uslyševše to židé, báli sú
