panenství, kteréž jsem k tobě přinesla, jedinú košili dal, aby to břicho, kteréž jest tvé ‹začátek komentované pasážeděti nosilo›konec komentované pasáže, tak hanebně před lidmi nebylo obnaženo. Nebo hadry me jsou u otce mého, a tak jda zase k němu ‹začátek komentované pasáženeměla bých›konec komentované pasáže se več obléci.“ Tehdy markrabě vidouc tak velikou trpělivost a pokoru své milé Kryzeldy i nemohl se déle od pláče zdržeti. Jedva to slovo („Mějž sobě.“) promluvil i odšel od ní pryč.

Tehdy ta šlechetná pani Kryzelda svlékši se ‹začátek komentované pasážepřede všemi›konec komentované pasáže na paláci z roucha drahého i zuostala v jediné košili. I šla tak bosýma nohama do chaloupky otce svého. A šlo za ní mnoho poctivých paní srdečně plačíce nad jejím neštěstím a naříkajíce.

Tehdy uzřev ji otec její i řekl: „Však jsem se toho vždycky až do této chvíle obával a protož jsem tyto tvé strhané šáty vždycky choval až dosavád.“ A tak ta poctivá pani Kryzelda oblékši se v své první strhané šátky i posluhovala jako i prvé ve vší pokoře otci svému nedadouci žádného zámutku na sobě před lidmi znáti.

V tom času přišly knížeti noviny, že mu již pannu nesou a této noci s ní leží v městě řečeném Salina. Tehdy hnedky poslal markrabě po Kryzeldu, ‹začátek komentované pasážeaby bez›konec komentované pasáže meškání tak kterak u svého otce chodí k němu přišla. A když ‹začátek komentované pasážek ní›konec komentované pasáže přišel posel, řekl jí: „Pán muoj poslal mne k tobě, aby bez meškání v té strhané suknici k němu přišla.“ A když Kryzelda k knížeti přišla, řekl k ní kníže: „Zítra bohdá mají mi mou pannu přinesti. Toběť přikazuji, aby s jinými děvkami v kuchyni opatrovala. A aby mísy a jiné věci kuchařům potřebné vždy, ‹začátek komentované pasážedokudž by›konec komentované pasáže svatba trvala, umyté a pohotově byly, toběť to poroučím.“ Odpověděla pokorně Kryzelda a řekla jest: „Pane milý, hotova jsem všecko, což se kolivěk Tvé Milosti líbí, ráda učiniti.“ Tehdy hnedky počala se v strhané suknici mezi jinými dívkami točiti a ochotně se ke všemu míti.

A tak když bylo druhý den, jakožto čtyři hodiny na den, i přinesena jest velmi slavně mladá markrabina, neb bylo s ní přijelo množství panuov a rytířuov,