ve[pD1r]číslo strany rukopisulikomocných králů českých hánlivě dotýkají: jako děda jeho, krále Jana, že by chytrostmi svými lstivě a podvodně Slezko od Polské koruny odtrhnouti a k České připojiti měl, ješto se to z pravdivých historí jinák nachází. Krále Přemysla Otagara, nad něhož žádný mocněji v Čechách nekraloval a více zemí sobě nepodmanil: že by pyšně císařem býti žádal a o tu věc i papeže Řehoře X. skrze poselství a dary staral a papež, neváže darův jeho, že by k přísedícím pověděl: Poněvadž v Němcích máme dosti knížat a hrabat, proč bychom toho Slováka na císařství povýšili, což nějaký Siffriduscizojazyčný text poznamenal. To vše nedůvodné jest a s pravdou se nesrovnává. Nebo král Přemysl skrze poctivé poselství byl za to žádán od kurfirštův a knížat, aby císařství a správu Říše na sebe přijal jako nejmocnější a nejbohatší toho věku mezi všemi knížaty a králi a ten, kterýž Říši roztrhanou a zchuzenou (protože za několik let bez hlavy byla) nejspíše spokojiti a zvelebiti mohl. Ale on, užívaje nedobré rady a dav se na to některým svým navesti, pohrdl tim podáním, chtěje na svém království přestati. Z čehož potom mnoho zlého jemu i tomuto království zniklo.

Druhá příčina jest, že na sebe stavu duchovního popudil, netoliko tim, když léta 1393. křižovníky bílé s černým křížem z Českého království, pravě je k ničemuž nebýti užitečné, vypudil a statky i zboží jim zodjímal, o čemž Měchovský a Urspergensiscizojazyčný text, ale také že, přijev do Vratislavě léta 1381., kanovníky a kněží z města vyhnal, statky a důchody jim pobral, na vsi kněžské prejs pustil a množství dobytka do Čech zahnati rozkázal: proto, že, jsouce v nevoli a rozepři s měšťany a davše je do klátby, na žádost jeho, dokudž by tu přítomen byl, služby Boží v kostelích dopustiti nechtěli a tudy krále a pána svého neušetřili a neuctili.

Třetí a největší příčina jest, že učení mistra Jana Husa, římské církvi odporného, hned s počátku, jakž se vyjevilo, nestavil, ale mlčením svým průchod mu dal, a moha uhasiti ji[pD1v]číslo strany rukopisuskru,