[pA2v]číslo strany rukopisukteréhožto roku umřel také slavný král Alphonsuscizojazyčný text, jemuž dotčenou kroniku svou týž Sylviuscizojazyčný text dedikoval a připsal, o čemž sám zmínku činí v kapitole 71. Ačkoliv pak mnohým se vidí, že Sylviuscizojazyčný text v též historí své ne na jednom místě Čechuom ukrátil a na ublížení a újmu dobrého jména to jim přičítá, k čemuž se oni neznají a což o nich vpravdě povědíno a důvodně tvrzeno býti nemůže, a za tou příčinou ji zamítají, nehodnou soudíce, aby ji Čechové čísti měli: však proto mnohé se v ní nacházejí potřebné a užitečné paměti, kterýchž jiní kronikáři nětco málo dotýkají, zvláště co se za časuov císaře Zikmunda a krále Ladislava dálo, kdežto Sylviuscizojazyčný text jest dosti obšírný, poněvadž toho věku živ byl a některých věcí i sám se dotýkal. Také na několika místech chválí národ náš a uctivě o něm mluví: dávaje jim tu čest, že jsou smělí, udatní a stateční, nestrašliví v nebezpečenství, v věcech válečných zběhlí, slibuov a přípovědí svých zdrželiví, k pobožnosti náklonní etc.cizojazyčný text On nejprvé knížata a krále české i slavné skutky jejich, a tak historí českou cizím národuom v známost uvedl: o kteréž prvé žádné vědomosti neměli, a z toho národ český za divoký, zhovadilý, ukrutný, z Tatarův a Scythův pošlý drželi, v němž by žádné vlídnosti, žádné přirozené dobrotivosti a přívětivosti nebylo a kterýž by se nižádným počestným, buďto přirozeným, aneb psaným právem, ani dobrým a chvalitebným řádem nespravoval. Jakž o nás ještě teď před nedávními lety nějaký Ioannes Aubanus Teutonicus Bohemuscizojazyčný text (jako by řekl německý aneb zněmčilý Čech) v knížce své de moribus gentiumcizojazyčný text, kteráž již také v jazyku českém na Moravě vydána jest, dosti nestydatě a nedůvodně psáti a vůbec roztrousiti směl.

Jest ovšem tak, že Sylviuscizojazyčný text připisuje obecnému lidu v Čechách opilství, pověrnost, žádost nových věcí; měšťanuom chytrost, nestálost, smělost, kvapné mluvení a nenasýcenou žádost loupežův; panuom a rytířům žádost chvály, opovážlivost v nebezpečenství. Ale ani o všech toho nemíní; ani všickni z toho se vytáhnouti ne[pA3r]číslo strany rukopisumohou.