[63v]číslo strany rukopisuokusi, i počě jiesti a i slova nevecě. Tehdy k druhé i potřetie da jemu toho mazáčka. I vecě jemu stařec: Synáčku, nemohuť jiesti! Tehdy, jako starcě chtě k tomu přinutkati, i vecě: Patř, otče, kakoť jest dobré, anoť já jiem jej. A když okusi toho, což bieše učinil, i pade nic na zemi i vecě: Nestojte, otče, co sem nad tebú učinil etccizojazyčný text. Tos ty nade mnú učinil, žes mlčěl a neřekl si nic! Odpovědě stařec a řka: Synáčku, nemuť sě proto, neb, byť to bohu libo bylo, ty by byl s stredem učinil mazáček, ale ne s tiem olejem.
Pemen opat vecě
Pemen opat vecě: By byl Nabuzardan vladař kuchynný krále Nabochodonozoruov babylonského nepřišel do Jeruzaléma v chrám boží, jejž[cp]jejž] gegiz jest byl král Šalomún ustavil, byl by nezežžen. To j tak řečeno, že donidž nepřijde člověk ku požádaní lakomé věci neb rozkoši, dotud nemuož smysl člověčí rozniecen býti diábelským přěkážěním.
Macharius
Opat Macharius to bieše ustanovil na svém srdci, že kolikrát koli s bratří víno pijieše, tolikéž dní pak i vody neokusil[338]původně zapsáno nokuſyl, „e“ nadepsáno. A když jemu vína podadiechu bratřie, s velikú sě radostí napijieše, aby potom žiezí své tělo trudil. To když jeho učeník zvědě, i vecě k bratří a řka, aby jemu vína nepodávali, neb jemu muku věčší nežli pitie činiechu.
Vo hodech bratrských
Když bratřie na hody sě snidechu do kostela a když všicni mnišie jědiechu, tu jeden vecě k těm, ješto bratří
