[121r]číslo strany rukopisubývá srdečné sžělenie k spasení. A s žělenie srdečného přicházie nenávist všeho tělesného sbožie nebo nahota a z nahoty, to jest z dobrovolné chudoby, pokora sě zarozuje. A z pokory vlastnie vuole umrtvenie a z umrtvenie vuole vlastnie všěcky zlé činy vyplevú sě a zlých činuov vypuzením dobří skutci sě rozplodie. A jakž sě dobří skutci rozplodie a zaktvú, tak jest všie poškvrny srdečné očiščen. A v čistém srdci inhed milosrdenstvie apoštolské svrchované bude mieti a to obdrží.
A když z Syrie té vlasti domuov a do své vlasti jdiechom, tu jeden mnich starý ochotně nás přijě a pojiesti nám dřieve hodiny ustavené, to jest přěd polednem, připravi. Tehdy my jeho otázachom, proč by ny nutil nebo velel k jedení siesti dřieve hodiny ustavené. On nám odpovědě a řka: Bratřie, puost, tenť jest vždy při mně, ale jáť vás inhed pustím preč. Ale dlúho vás nemohu při sobě nechati, ale vás přijem a Jezukrista s vámi i mám jeho nakrmiti. A když vás odprovodím, mohu sě snad sám viece postiti aneb tieže. Neb sě nemohú postiti svatebníci, dokudž jest ženich s nimi, ale, jakž sě rozejdú, tehdy sě tepruv mohú s právem postiti.
A viděli smy opět jiného mnicha na púšti přěbývajíce. A ten jest nikdy pokrma sám nepřijímal. A když by sě jemu cělý týden nižádný nenahodil, že by k ňemu nepřišel do jeho pelešě, a on by vždy dotovad nejědl až do soboty, neb v neděli,
