viděli, to jsme zjevně a pořád vyložili.
Neb nás sedm tovařiškuov počestných k němu jdiechom a nevědiechom, byl li jest který žák svěcený mezi námi. A když sě k němu přibrachom, pokorně jeho pozdravichom a prosiec od něho svatého požehnánie i jeho modlitby, aby za nás pána boha prositi ráčil.
Tehdy nás otáza, jest li který žák mezi námi svěcený. I my vecechom, že takého nižádného mezi sebú nejmáme. Tehdy na nás na každého pilně vzhlede i pozna jednoho tajného jáhna mezi námi a pro pravú pokoru svěcenie tajieše. I poče naň prstem ukazovati. A jáhen chtieše toho přieti. Tehdy jej ujev za pravú ruku, i poče ho celovati a prose jeho, aby božieho daru netajil, i vece jemu: Neobracuj dobrého ve zlé, nebť nižádné křivé slovo bez hřiechu nenie. A vší svú silú jmáme sě křivdy chovati, leč pro dobré, leč pro zlé nechati křivé řeči, neb křivda z boha nepochodí, ale sdiábla, jenž ji plodí. Ten jáhen přije milostivě to trestktánie i poče prositi za křivú řeč pokánie spravedlivého. Tehdy, když jedné noci ráno vstachom, vzdávajíc modlitby pánu bohu, zimnice, ješto třetí den bývá, popade bratra našeho tak těžce, až musil v loži ležeti. A když sě tak pracně jmějieše, za zdravie svatého Jana prosieše. I poče jemu svatý Jan raditi a řka: Neroď, synáčku, svého dobrého zbýti. Neb, jakž koli voda čistá tělo oplakuje etccizojazyčný text.
