[281v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceruku svú a pusť v bok mój a neroď býti nevěřící, ale věřící.“ J20,28 Odpovědě Tomáš a vece jemu: „Pán mój a buoh mój!“ J20,29 Vece jemu Ježíš: „Že si viděl mě[534]mě] + Thoma lat., nemá var., i[535]i] navíc oproti lat., + et var. uvěřil si. Blahoslavení, jenž sú neviděli, a uvěřili.“ J20,30 Mnohá jistě i jiná znamenie učinil jest Ježíš před obličejem učedlníkóv svých, kteráž nejsú psána v knihách těchto. J20,31 Ale tato sú psána, abyšte věřili, že Ježíš Kristus jest syn boží, a abyšte věřiece život jměli ve jménu jeho.

XXI.

J21,1 Potom zjevil sě jest Ježíš[536]Ježíš] + discipulis lat., nemá var. opět u moře Tiberiadis. A takto zjevil sě jest: J21,2 Biechu spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž slove Didymus, a Natanael[537]Natanael] + qui erat lat., nemá var. od Kany galilejské a syny Zebedeova a jiná dva z učedlníkóv jeho. J21,3 Vece[538]Vece] Dicit lat. jim Šimon Petr: „Jdu lovit ryb.“ Řkú jemu: „Jdem i my s tebú.“ I vyšli sú a vstúpili sú na lodí, a té noci nic neulovili. J21,4 A když již[539]již] navíc oproti lat., + iam var. by ráno, stál jest Ježíš na břěhu, ale nepoznali sú učedlníci, že Ježíš jest. J21,5 Protož vece jim Ježíš: „Děti, zdali krmičku máte?“ Odpověděchu jemu: „Nic.“ J21,6 Vece[540]Vece] Dicit lat., Dixit var. jim: „Pusťte na pravici přievoza siet a naleznete.“ Protož pustili sú a[541]a] + iam lat., nemá var.  nemožiechu táhnúti jie pro množstvie ryb. J21,7 Tehdy vece učedlník ten, jehož milováše Ježíš, Petrovi: „Pán jest.“ Tehdy[542]Tehdy] navíc oproti lat., + ergo var. Šimon Petr, když uslyše, že pán jest, podpása sě sukní (neb bieše náh) i pusti sě u moře. J21,8 Ale jiní učedlníci plavením přijidechu (neb nedaleko bieše od země, ale jako dvě stě loket), táhnúce siet ryb. J21,9 Protož když sú sstúpili na zemi, uzřeli sú uhlé položené a rybu na něm položenú a chléb. J21,10 Vece[543]Vece] Dicit lat. jim Ježíš: „Přineste z ryb, které ste nynie ulovili.“ J21,11 Vstúpi Šimon Petr a vytaže siet na zemi, plnú veli[b]označení sloupcekých ryb, sto a padesát a tři. A když jich tak mnoho bylo, neroztrhla sě jest siet. J21,12 Vece[544]Vece] Dicit lat., Dixit var. jim Ježíš: „Poďte, obědujte.“ A nižádný z těch, ješto obědováchu, nesmějieše otázati jeho: „Ty kto jsi?“, vědúce, že pán jest. J21,13 I přijide Ježíš a vzal jest chléb a dáváše jim, a rybu též. J21,14 To již třetie vzěvil sě jest Ježíš učedlníkóm svým, když jest z mrtvých vstal.

J21,15 Tehdy když již[545]již] navíc oproti lat. biechu obědovali, vece[546]vece] dicit lat., dixit var. Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Janóv, miluješ li mě viece těchto?“ Vece[547]Vece] Dicit lat. jemu: „Také, pane, ty vieš, že miluji tě.“ Vece[548]Vece] Dicit lat. jemu: „Pas beránky mé.“ J21,16 [Vece jemu opět: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ Vece jemu: „Toti, pane, ty vieš, že miluji tě.“ Vece jemu: „Pas beránky mé.“]text doplněný editorem[549]Vece jemu opět: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ Vece jemu: „Toti, pane, ty vieš, že miluji tě.“ Vece jemu: „Pas beránky mé] Dicit ei iterum: Simon Ioannis, diligis me? Ait illi: Etiam Domine, tu scis quia amo te. Dicit ei: Pasce agnos meos lat.(homoiot.) J21,17 Vece[550]Vece] Dicit lat. jemu třetie: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ Zamúti sě Petr, že jest řekl jemu třetie: „Miluješ li mě?“, i vece jemu: „Pane, ty všěcky věci vieš[551]vieš] + tu scis lat., nemá var., žeť miluji tě.“ Vece jemu: „Pasiž ovce mé. J21,18 Věrně, věrně pravi tobě, kdyžs byl mlazší, opasovals sě a chodil si, kde si chtěl. Ale když sě sstaráš, ztiehneš ruce své a jiný tě opáše[552]opáše] opaſie rkp. a povede tě[553]tě] navíc oproti lat., + te var., kam[554]kam] + tu lat., nemá var. nechceš.“ J21,19 A to jest řekl znamenaje, kterú by smrtí měl oslaviti boha. A když to povědě, vece[555]vece] dicit lat., dixit var. jemu: „Poď po mně.“

J21,20 Obrátiv se Petr, uzře toho učedlníka, jehož milováše Ježíš, jdúcieho po sobě[556]po sobě] navíc oproti lat., + se var., jenž i odpočíval na večeři na prsech jeho a řekl: „Pane, kto jest, jenž zradí tě?“ J21,21 Protož toho když uzře Petr, vece Ježíšovi: „Pane, a co tento?“ J21,22 Vece[557]Vece] Dicit lat., Dixit var. jemu Ježíš: „Tak jeho chci nechati, dokudž nepřídu, co tobě do toho? Ty mne následuj.“ J21,23 Tehdy vyjide řeč ta mezi bratří, že učedlník ten neumře. A neřekl jest jemu Ježíš: „Neumře,“ ale: „Tak chci jeho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě do toho?“ J21,24 Toť jest učedlník ten, jenž svědectvie vydává o těchto věcech a popsal jest tyto věci, a