tu věc musil umřieti anebo smysla zbejti a blázniti. Čtvrté – máš při tom času u pokoji ležeti a bez křiku, a což nejméně muožeš mluviti, a ven se na povětřie netúlati, a to proto, ať by se nic k ranám nepřivrhlo. Jeliž se pozdvihneš a silnější budeš, tehdy pak jez krmě dobré, kterýchžto žádost máš. Ale sprvu raněnie nejez nižádných hrubých věcí a nezažitých, a zvláště masa sviňského, ani býkového, ani beranieho, ani hrachu, ani mléčných věcí, neboť mistr Galienus praví, že máš při tom času jiesti kouře rozvařené, a zvláště kapún, a čisté maso telecie a syrnú polévku a kaši mandlovú a jiné dobré kaše a polévky. A nejez nic s pepřem, ani s šefránem, ale jez rád všecky krmě s muškátovým květem a zázvorem. Neboť to mozk silní a krev čistí a rodí a mdloby srdečné odhoní. Také muožeš jiesti k žádosti čisté jablko pečené a z ryb ježdík a vokún, a když se zhojíš a zdráv budeš, tehdy jez zase, cožť se líbiti bude, neboť mnohý skrze své nechovánie umierá nebo v škodu upadá, a toť vše bývá lékaři připsáno.
Vejstraha lékařův
Tuto se pokládá jedna správa a naučenie mistra Galiena pro nedoučené lékaře ranné, aby se uměli spravovati a vystřiehati ran smrtedlných a škodlivých, aby tudy, chtiece dary vzéti, i neupadli skrze to v hanbu a v škodu. I protož náprvé každý lékař znamenati má, jestli rána smrtedlná, čili nic, neboť bývá hlava rozličně raněna a někdy suchými ranami zbita a zmožděna. Neboť včas bývá leb rozbita a proražena a kuože na ní celá ostává. A časem maso až do kosti a včas skrze leb až do pleny a včas skrze plenu až do mozku, a toť jest raněnie smrtedlné. I protož se má každý vystřiehati a varovati léčiti všech těchto ran a úduov, nejprvé mozku, srdce, žluči, žaludku, střev, ledvin, páteře mozkového a měchýře. Nebo ktož jest v takové miesto raněn, v toho se nemáš uvazovati, neboť jistě umře, a ty by nadarmo s ním pracoval, a strach, že by toho hanbu měl. I protož se jest lépe rozumem spravovati a takových se věcí vystřiehati, nežli hanbu a pomluvu bez užitku trpěti.
Smrtedlné raněnie
Tuto se pokládá naučenie mistra Avicenna, kterak máš poznati na každém člověku smrtedlné raněnie, a zvláště, ktož jest v hlavu raněn, jestli skrze plenu u mozk raněn. Takto na něm poznáš: Nejprvé stratíť rozum a oči jemu
