[Q3v]číslo strany rukopisuJana v ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže[1709]5.: V kapitole[1710]kapitole: ka:, žalm[1711]žalm: Zialm ‹začátek komentované pasáže88.›konec komentované pasáže[1712]88.: LXXXVIII. , v ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže[1713]5.: V Mojžíšových[1714]Mojžíšových: Moyžijſs ‹začátek komentované pasáže28.›konec komentované pasáže[1715]28.: XXVIII kapitole[1716]kapitole: ka:, ‹začátek komentované pasáže2.›konec komentované pasáže[1717]2.: II královských[1718]královských: Králo: ‹začátek komentované pasáže24.›konec komentované pasáže[1719]24.: XXIIII
Také často trápeni býváme, aby víra naše zkušována byla, neb tu tepruv jest viděti, kterak milujem Boha, jak mu věříme, když nějaké protivenství trpíme. Protož předkem pilnost o to měj, aby své srdce i mysl ku Pánu Bohu obrátil a jemu své hříchy zkroušeným srdcem vyznal, skrze kteréžto hříchy jsme my všickni zasloužili trestání a hněvu Božího.
Teď pak máš potěšení, absolucí a rozhřešení ze evangelium svatého[1720]svatého: S: Jana v ‹začátek komentované pasáže20.›konec komentované pasáže[1721]20.: XX kapitole[1722]kapitole: ka: v církvi svaté zřízené. Ten poklad bude tobě na každý den otevřín. „Příjměte,“ praví Kristus, „Ducha svatého, kterýmžkoli[1723]kterýmžkoli: kterýmž koli hří[Q4r]číslo strany rukopisuchy odpustíte, budouť jim odpuštěny. Kterýmž je pak zadržíte, těmť zadržány jsou.“
Potom, když jsme Bohu Otci našemu hříchy odprosili, tehdy zajisté to trestání, neboližto nemoc[1724]nemoc: nemotz, přestane, anebo[1725]anebo: a nebo nemocný skrze milostivou vuoli Boží k zdraví dobrému přiveden bude. Nebo za to máš do konce a nepochybně držeti, že ta múka, neboližto kříž (jakž se velmi zdá tělu trpké a těžké jho a břímě býti), jest zajisté otcovská metla, kteroužto Buoh tebe jakožto syna k sobě[c]sobě] ſdbě pozvaného a přivedeného od hříchův odtrhuje a výstrahu dává a dobře o nás smajšlí, nebo kohož on miluje, tohoť tresce[1726]tresce: treſtce, a tresce ho zde, aby tam nemusil trestán býti v věčné mou[Q4v]číslo strany rukopisuce (k Židuom[1727](k Židuom: Ziduom ‹začátek komentované pasáže12.›konec komentované pasáže[1728]12.: XII). Protož zajisté za to měj, že jest Buoh tvůj věrný Otec[1729]Otec: Otetz. Byť se pak i hněvivým[1730]hněvivým: hněwiwȳ ukazoval, všakť jest hněv milého Otce, ten nehledá zatracení našeho, nýbrž toliko našeho polepšení, abychom věčného života došli. Toť jest ‹začátek komentované pasáženade všecky›konec komentované pasáže[1731]nade všecky: nadewſſecky věci najjistější, jediné bychom věřiti mohli jsouce mdlé víry.
Protož předkem pros za milost a za odpuštění všech hříchuov skrze Krista zkroušeným srdcem, aby se s Bohem smířil. Potom dobře muožeš Boha prositi, aby tebe ráčil od této nastávající těžkosti sprostiti. Tak nás učí Ekleziastikus ‹začátek komentované pasáže38.›konec komentované pasáže[1732]38.: XXXVIII kapitola[1733]kapitola: Kap: „Synu, nepohrzej sám sebou v tvé nemoci, ale pros Pána a uzdravíť tebe.“
Takť se modlí
