za[Q8v]číslo strany rukopisusloužení má, ani podlé provinění meho odplat mně, ale pro nesmírnú a nevymluvnú dobrotivost a milosrdenství tvé[1770]tvé: twee příjmi mne k sobě. Já pak bídné a mdlé stvoření v tvé ruce a moci stojím. O všemohúcí Bože, o milý Otče, neopouštějž mne. Já jsem tvuoj, žádný[1771]žádný: Ziádný mne těšiti, žádný uzdraviti, aniž spomoci nemůže kromě ty sám. Ty jsi najjistší a najsvrchovanější ve všech uzkostech spomoc[1772]spomoc: Spomotz má, bašta a zámek nedobytý. Ty, Bože, outočiště náš, ty ctnost naše, ty jsi spomocníkem v protivenství.“ (žalm[1773](žalm: Zialm ‹začátek komentované pasáže45.›konec komentované pasáže[1774]45.: XLV). „V tebeť, Pane, oufám[1775]oufám: auffám i nebuduť zahanben. Nedaj, abych naděje své zbaven byl, ale tvou spravedlností zachovaj mne. Nakloň ke [R1r]číslo strany rukopisumně ucha tveho. Přispěš, aby vyňal mne. Budiž mi za Boha ochránce[1776]ochránce: ochrāce a za duom utočiště, aby mne spasena učinil, nebo síla má a utočiště mé jsi ty. Pán můj jsi ty, v rukou tvých dílové moji zasvěť, tvář tvou nad služebníkem tvým. Spasena mne včiň v milosrdenství tvém, Pane.“
Teď již nemocný buď napomenut, aby ne toliko na hříchy své spomínal, ale již mnohem více před očima měl předrahú smrt Kristovu a tu aby sobě v mysl svou upevnil a jináče nemyslil, ‹začátek komentované pasážekterak by›konec komentované pasáže[1777]kterak by: Kterakɓy hříchové tvoji tebe ještě trápiti měli, ale že jsou na Krista vzloženi. Tenť jest je od věřících svých vzal a za ně dosti učinil tak, že jich nám nikdý nechce připomínati, ale všecky rád [R1v]číslo strany rukopisuodpustiti, jakož u vyznání víry říkáme: „Věřím hříchuov odpuštění.“
Teď již předlož nemocnému slovo Boží o odpuštění hříchuov skrze Krista.
Svatý Jan v ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže[1778]1.: I kapitole[1779]kapitole: ka: praví: „Aj, beránek Boží, jenž snímá hříchy světa.“
‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže[1780]1.: I Petr ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže[1781]1.: I: „Nejsme porušitedlnými věcmi, jako zlatem a stříbrem, vykoupeni, ale drahou krví jakožto beránka čistého a nepoškvrněneho Krista.“
Tyto řeči, milý bratře, hluboké[e]hluboké] hlubote vpusť v mysl svou, ty ať tebe pozdvihnou a potěší. Neníť potřebí, aby o odpuštění hříchuo pochyboval, nebo jméno Kristovo vyznáváš a jeho milo[R2r]číslo strany rukopisusrdenství
