přijíti, tehdyť vždy musím tento bídný a časný život opustiti a jemu umříti, abych tepruv právě počal živ býti. Při tom jest mi užitečno, abych skrze svou vlastní smrt zkusil, kterak mi velikou lásku Kristus okazuje a jaké veliké věci jest pro mne učinil, poněvádž jest za mne umřel a sám smrti okusil, ji zahladil a zhasil i brány pekelné přemohl. Neb toho bych jistě byl tak (nikoli jináč) nezkusil, jak veliká platnost a moc života jest v Kristu, kteráž jest smrt naši požřela, aniž bych byl Kristu, Pánu a vykupiteli svému, tak vděčným a milým učiněn. Protož, poněvádž Kristus živ jest, takéť i já živ budu a máť mi tato časná smrt toliko spasitedlný a zdravý sen býti a dvéře do pravého života. Amencizojazyčný text.“
Druhé byl jest Kristus pokoušen i hříchem, ‹začátek komentované pasážejako by›konec komentované pasáže hříšníkem byl, a to tehdáž, když jsou mu řekli: „Jsi-li synem Božím, tehdy sstup s kříže. Pomáhalť jest jiným, ať sobě sám spomuože.“ Jakoby chtěli říci: „Onť jest s klamáním zacházel. Neníť on synem Božím, ale hříšníkem.“ Takovýmť zpuosobem zlý duch, totiž ďábel člověka nemocneho pokouší: Předloží mu všecky hříchy, kteréž jest kdy páchal a provinil proti Pánu Bohu, ‹začátek komentované pasážezda by›konec komentované pasáže ho mohl v zoufání přivésti, aby se žádné naděje a milosti v Boha nenadál. Ale ty tuze v víře stuoj a řekni: „Jsem v sobě sám veliký hříšník a hoden jsem zatracení. Ale muoj Pán Kristus není žádný hříšník, nebť jest za hříchy mé a ne za své umřel, protožť jsou shlazeni, byť jich pak ještě více bylo. Nebo smrt Kristova jest smíření jakž za jiné, tak též i za mé hříchy. Protož o hříších nic více nevím, ale děkuji mému milému Pánu Kristu, že mi je odpustil.“
Třetí byl jest pokoušen peklem a věčným zatracením, když jsou mu takto domlouvali: „Oufáť v Pána, nechť ho nyní vysvobodí, když ho chce.“ Jakoby řekli: „Všecka jeho naděje v Boha jest daremná, Buohť ho míti nechce. Onť jest již zatracen.“ I nedajž sobě v ničemž překaziti, odvrz hřích, smrt a peklo na stranu, jižť s tebou nic činiti