zaschlou neb uvadlou a svědomí zstrašené neb zarmoucené měl, ten poď sem a z této studnice se napí i budeť takový nápoj k věčnému životu, neb studnice života jest: neníť jistě tu žádná čisterna ani žádné močidlo, kdež se voda kazí a vysychá, ale jest voda živého pramene, kteráž nikdá nepřesychá, ale dává pijícím sytost a věčný život.
Protož, čtenáři v Kristu Pánu milý, tuto knížku a mou práci, jakž pak koli skrovnou a prostou, ale jistě upřímou, k tvému spasitedlnému užitku ‹začátek komentované pasážeode mne›konec komentované pasáže prosím vděčně příjmi a zanechaje na straně smrdutých močidl, ‹začátek komentované pasážekteréž by›konec komentované pasáže bludy a kacířstvím mysl tvou nakaziti mohli, radějí z této neporušitedlné Spasitele našeho studnice milosrdenství Božího poznání hojného sobě navaž pilně šetříc, aby oněch zlých věcí, kteréž Jeremiáš v Druhém položení zapsal, se vystříci a ujíti mohl: „Dvě zlé“, praví Pán Buoh, „učinil lid muoj: opustili mne studnici vody života a nakopali sami sobě čistern děravých, kteréžto žádné vody v sobě zdržeti nemohou.“ Ale ty radějí přistup s doufáním k truonu milosti jeho, aby milosrdenství dosáhl a milost aby nalezl tehdáž, ‹začátek komentované pasážekdyž by›konec komentované pasáže pomoci potřeboval.
Měj se dobře.
Buoh všemohúcí živá a opravdová studnice jest. Co pak ‹začátek komentované pasážejeden každý›konec komentované pasáže člověk v ní hledati a z ní važiti má, tato dole psaná Písma svatá okazují.
Najprvé, že Buoh všemohúcí živá a opravdová studnice jest, z kteréžto že všeliké obvlažení a občerstvení i potěšení dušem lidským teče a pochází, tyto slova Jeremiáše v ‹začátek komentované pasáže2.›konec komentované pasáže kapitole okazují: „Oni jsou mne,“ praví Pán, „studnici živé vody opustili a sami sobě čisterny děravé vykopali,