[55r]číslo strany rukopisuOdpověděl Jozef: „Strach tvój, který tě poráží, odstup od tebe, nenieť k požitku tobě ani bratřím tvým!“ A řekl to, vzal koflík svój králový a prstem svým tepieše veň a řekl k bratří svým: „Dnes zlost vaše dávno skryta vynešena bude na vás!“ A když slyšieše řeč tuto a viděli hroznú tvář, učiněni jako mrtvi, před ním stojíce. I řekl k nim Jozef: „Slyšte, mužie židé! Ty Ruben, ty Simeon, Judas, Levi, Izachar, Zabulon, Dan, Neptalim, Gád, [55v]číslo strany rukopisuAsser! Slyš to také zástup tento ejipský, který tuto okolo mne stojí! Slitoval sem se nad zámutky bázni bratří mých. Těmto židóm, synóm Jákobovým, oznamuji a zjevuji, kteří sú mě prodali do Ejipta za třidceti hřiven střiebrných a tiemto listem na to učiněným to utvrdili.“

Toto slyšiece bratří Jozefovi, želejíce a také s velikú radostí hlediece v tvář jeho, [vidúce]text doplněný editorem[48]doplněno podle ~B chválu a moc velebnosti jeho, tak spolu radujíce se [56r]číslo strany rukopisua také lekajíce se. Řekl k nim Jozef: „Ó bratří moji, kterak hořkými časy život otce mého Jákoba oblekli ste, a tak u velikých pláčích a v súžení jemu živu odpustili ste pro mé prodánie, smrt snědenie mého od zvěří lživě ste obrátili, a o mně zlé věci a falešné myslili ste. Ale buoh mne a otce mého Jákoba to obrátil v lepšie. Děkuji bohu otce mého, který jest uslyšal modlitbu jeho plačtivú za mě a vyňal z rukú vašich[49]na tomto místě bylo přeškrtnuto przi[56v]číslo strany rukopisua zpósobil mě k stavu tomuto. Přistupte, bratřie moji, přistupte ke mně a neroďte se báti, nebo já sem Jozef, bratr váš, kteréhož ste do čisterny staréj uvrhli, abych hladem byl umřel. A když ste seděli a jedli nad jamú, křičeli ste horléce, hlavami svými[50]ſwymi je na tomto místě týmž písařem (omylem) zapsáno dvakrát hýbajíce, do čisterny nahlédajíce a praviece: ‚Ty jsi král náš, pomož sobě, ať tě zprostí viděnie snóv tvých!‘“ A když jest to Jozef[51]~S „A když to řekl Jozef“[57r]číslo strany rukopisuřekl, tehda na miestě znamenánie svého poznánie bratří svú úplně ku pravému poznání obrátil a dolíčil.

Tehda Jozef jel k faraonovi a pravil jemu, kterak bratřie jeho vešli do Ejipta a že sú jej poznali, pořad jemu vypravujíce. Faraon když jest slyšal, že Jozef jest syn Jákobuov, neb jest toho nevěděl, radoval se jest radostí velikú. Nebo hodné a dobré pověsti jména jeho Jákobova před