a také lekajíce se. Řekl k nim Jozef: „Ó bratří moji, kterak hořkými časy život otce mého Jákoba oblekli ste, a tak u velikých pláčích a v súžení jemu živu odpustili ste pro mé prodánie, smrt snědenie mého od zvěří lživě ste obrátili, a o mně zlé věci a falešné myslili ste. Ale buoh mne a otce mého Jákoba to obrátil v lepšie. Děkuji bohu otce mého, který jest uslyšal modlitbu jeho plačtivú za mě a vyňal z rukú vašicha zpósobil mě k stavu tomuto. Přistupte, bratřie moji, přistupte ke mně a neroďte se báti, nebo já sem Jozef, bratr váš, kteréhož ste do čisterny staréj uvrhli, abych hladem byl umřel. A když ste seděli a jedli nad jamú, křičeli ste horléce, hlavami svými hýbajíce, do čisterny nahlédajíce a praviece: ‚Ty jsi král náš, pomož sobě, ať tě zprostí viděnie snóv tvých!‘“ A když jest to Jozefřekl, tehda na miestě znamenánie svého poznánie bratří svú úplně ku pravému poznání obrátil a dolíčil.
Tehda Jozef jel k faraonovi a pravil jemu, kterak bratřie jeho vešli do Ejipta a že sú jej poznali, pořad jemu vypravujíce. Faraon když jest slyšal, že Jozef jest syn Jákobuov, neb jest toho nevěděl, radoval se jest radostí velikú. Nebo hodné a dobré pověsti jména jeho Jákobova před ním častokrát jiní sú vypravovali, že by byl veliký a spravedlivý muž, přietel boha najvyšieho, s nímž jest buoh častokrát rozmlúval. Odpověděl faraon k Jozefovi, řka: „Brzo pošli z lidí našich do země židovské, s nimi koně, mezky, velblúdy a vozy naše, ať na nich přijede otec tvój Jákob a všecka čeled se vším svým zbožím i s nábytky!“
Jozef oblekl Benjamina, bratra svého jednobřišného, v rúcho králové a halže zlaté na ramena jeho. A jinú bratří také jest oděl v drahá rúcha přieliš. Avšak [z]text doplněný editorem[53]doplněno podle ~S srdcí bratrských strach veliký za několiko dní, kterýž srdce jich bieše přestrašil, ne tak lehce mohl vyjíti. Otci svému poslal deset páróv rúcha velmi drahých a rozličné jiné dary: perly, drahé kamenie z ojnicuov obtiežených drahú špíží, jichž jest sám faraon požíval. Urozená kniežata a pány z Ejipta faraonoviposlal po otce svého Jákoba a vuoz svój předrahý, na němž sám Jozef se vozieše.
