svém Jozef a koflík mój odpoviedá tobě, že zvěř nesnědla jeho, ani kto z synóv člověčích umořil jeho, ale živ jest. Jdiž tehda a vrať se k otci svému Jákobovi!“

Tehdy Jozef povolal úředníka svého a přikázal jemu, aby naplnil pytle jich obilé a koflík jeho tajně aby vložil do pytle Benjaminova; a rychle jich odbyti [kázal]text doplněný editorem[34]doplněno podle ~S s jich čeledí v noci na cestu. A řekl k nim Jozef: „Jděte u pokoji z Ejipta a otce vašeho starého, když přijdete, pozdravte ote mne ochotně!“ Tehda bratří jedenáste, padše k nohám jeho, klaniechu se jemu, k zemi poníženi jsúce.

A když již, berúce se po cestě, podál biechu, a takto vespolek mluviechu: „Zlořečená země ejipská i krmě jejie! Byť nám bylo od boha v zemi naší hladem brzkú smrt podstúpiti, nikdy se nevrátíme ani puojdem do tebe! Ó Mezipollis, město ejipské prokleté, zatracené, nikdy nepuojdem do tebe, ó zlořečené město najhoršie předvěděnie a čáróv! A vězte, že člověk tento, který panuje v téjto zemi skrze čáry svého koflíka, udeřil jej, všecky naše skutky poznává, jako by při všem byl. A k tomu divný a z najmúdřejších jeden.“

A když již od města daleko byli, Jozef úředníka svého po nich poslal a řekl jemu: „Vezmi s sebú čtyřidceti mužóv statečných a hoň ty židy! A když budete postíhati je, okřiknete je rychle, ať srdce jich trnú strachem! A pilně se ostřiehajte jednoho z nich, kterýž slove Judas, neb když se rozhněvá a vlasy na prsech jeho když se již zdrastí, by vešken Ejipt proti němu vstal, jemu neuškodí ani ostane! Také nevažte sobě lehce bratří svých, neboť silni sú jako lvové a jako obrové srdcem a silú, ale múdře a tiše s nimi vuokol jděte, velmi jich nepopúzejte!“

A když již byli bratřie jako za puol dne ušli, bezpečně s sebú rozmlúvajice, služebníci Jozefovi učinili sú, jakož Jozef přikázal. Okřikli bratřie, řkúce: „Ó nevděční, takovéj dobroty vám skrze pána našeho učiněny, falešní lidé, běda vám! Ukradli ste drahý koflík králóv, jímž on se spravoval v svém běze a tudy zvěděl tajné i skryté věci, a mocí toho koflíka velmi řádně královstvie všecko zpravuje. Ó nestydlivosti! To jest vaše odplata hodná za dobroděnie vám od pána vašeho učiněné? Byšte byli pokradli všecky věci v Ejiptě od zlata, střiebra a od drahého kamenie kromě toho koflíka velmi řádného, byli bychom vás nehonili. Sami to viete, že ste pokradli penieze, které ste za obilé dáti měli, nic sme vám s toho neřekli! Protož nepřišli ste vy do Ejipta kupovat obilé, ale slyševše o tak drahém koflíku, přišli ste, abyšte jej