[249v]číslo strany rukopisuna vévodu rakúského do Moravy jeli sú, kterýžto s mnohým lidem nepřátelsky byl do Moravy vtrhl a dobýval a pálil moravskú zemi.

Léta téhož po Narození Matky božie po tom vítězství, když Pražané Města Starého, jdúc s processí na Hrad k sv. Václavu, Pánu Bohu chválu vzdávali, a když jsú zase šli s Hradu, obořil se[q]se] ſe ſe jest s nimi most před Hradem, u té brány k řece jdúc, a s ním upadlo na sto lidu.

Léta narozenie Syna božieho tisíc čtyři sta třidcátého druhého v neděli na Sviečky Jan Čeček z Pakomilic, umluviv pěknú řečí k sobě na tvrz Matěje z Chřenov, někdy písaře desk zemských, tchána svého, an s ním bydlil, a žena jeho, paní Margreta, sestra tetěna. Nadepsaného Jana Čečka zjímal jest je u sebe na tvrzi a vězil je, šacoval i oblúpil ze všeho, což sú měli, jim pobral a učinil nad nimi zrádně jako Jidáš nad Pánem Ježíšem.

Léta téhož u vigiljí svatých Petra a Pavla apoštolóv po prvé hodině v noci hrom zapálil krov kostela svatého Jiljie u Praze a shořal veškeren krov i zvonové malí i velicí ve čtyřech hodinách.

Léta téhož v pondělí před sv. Máří Magdalénú byla u Praze povodeň veliká, že na Starém Městě vozili se na Rynku na lodech. A na ovocném trhu tekla voda až do domuov barvírských k Železné ulici a zbořila u Praze kamenný most nový a všecky mlýny, což jich bylo na Vltavě, pobrala, zbořila a zanesla a mnoho vsí s obilím pobrala, lidí mnoho ztopila a mnoho u Praze domóv zbořila.

Léta téhož v sobotu na svatého Mikuláše páni pražené vyslali sú posly své a mistra Jana Rokycanu do Bazilee na sněm křesťanský obecní o ty čtyři kusy, o kteréž jsú se zasadili. A s ním také jel jest kněz Prokop Holý, vódce táborský.

Léta téhož v středu po Všech svatých umřela jest urozená, ctná a šlechetná paní Škonka z Vartermberka, manželka páně Alševa Škopkova z Dubé, dcera páně Petrova z Kosti, matka chudých a nuzných. Poprostež za ni všichni Pána Boha všemohúcieho.