dobr[248r]číslo strany rukopisuých hraduov i měst dobře ohrazených utiekali sú před Čechy. A tak ti Čechové v těch zemiech hraduov, měst a vsí vypálili sú mnoho tisícóv. A s některých měst, jako s Normberka a Pamberka, dani sú Čechóm dávány, aby jich nehubili a jim tak veliké škody nečinili. A tu sú Čechové veliký lúpež vzali. A jakož obecně pravie, dobře sedmdesáte měst ohrazených vypálili sú, hraduov a vsí počtu nevědie, kterýmžto Čechóm ty všechny země německé nesměly sú se postaviti polem proti nim. A tepruv jeliž v neděli masopustní Čechové vrátili sú se zase do své země.

Potom bratřie táborští a sirotčí v zemi slezské mnohokrát sú byli a Slezaróm veliké škody na městech, na hradiech, na vsech a na lidech činili sú a mnohá stáda zajeli a do země české přihnali. A Slezarové nikdě se s Čechy polem nepotkali ani potkati směli.

Léta MCCCCXXXI o světiem Filipě byl veliký sněm kněží Králevstvie českého s strany zákonu božiemu příchylných u městě Pražském, kdežto kněžie táborští slúžili sú bez ornátuov v domě Hankově a s mistry pražskými měli sú rozmlúvanie o některých kusiech viery. A najprv táboři položili, proč činie a slúžie. A oni dovodili sú písmy. A mistři pražstí řekli jim, že sú to písma křivá a scestná. A toho sú dovedli proti nim písmy stálými, dovodiec také a oznamujíce, že o velebné svátosti těla božieho a krve jeho drahé dávaní lidu obecnému křesťanskému držie jako matka cierkev svatá, a že nedržie, by zuostával chléb hmotný po posvěcení těla božieho, jako drží Engliš. Dovedli sú také mistři, že sedmera svátost cierkve svaté má býti držána a ctěna a jiná ustavenie cierkve svaté.

Také sú byli na tom sněmu mnozí páni, rytieři, panoše i města země české a moravské a měli sú poselstvie od krále polského a uherského a od kněze Kunce doktora, biskupa moravského, že by chtěli Čechy k jednotě cierkve svaté navrátiti a slyšenie jim zjednati před zborem obecným všeho křesťanstva, ale toho sú neučinili.

Na tom také sněmu kněžé byli sú na tři strany rozdě[248v]číslo strany rukopisuleni.