[85v]číslo strany rukopisupanně k modlitebnému pokoji se přiblíživ, k nie přistúpiv a před[cd]před] przd ní s velikú poctivostí poklekl, vzkázanie nebeské jie prořekl a řka: Zdráva, milosti plná. Tu praví svatý Ambrož, že anjel k nie vstúpiv, nenalezl jie v uliciech, ne na obecních na světské věci hlédajíce, ne na tržišti s lidmi o ješitných věcí mluviece, jakžto nynějšieho světa mnohé panny činie, ale v skrytém pokojíku nalezl ji, ana se bohu modlí a prosiec, aby bóh seslal syna svého na svět dávno slíbeného. A jakžto svatý Jeroným v jedněch starých kněhách nalezl, v tu hodinu Maria čtieše svatého Izaiáše proročstvie, tu kdežto se píše: Aj toť, Alma, totiž dievka, počne i porodí syna, jemužto jméno bude Emanuel, totiž buoh s námi. To přečetši i poče mysliti a v svém srdci žádajíc vzdychati, tak v sobě mluvieci: Ó, bych já věděla, která to bude tak svatá i duostojná dievka, z niežto se má naroditi všemu světu slíbený spasitel, kterak bych já jie ráda slúžila, abych se jedno jejie šťastné tváři nahlédala.
A když ona tak mysléše, v tu hodinu anjel k nie vstúpil i nalezl ji, ana slziec klečieci k zemi ničieše, bohu se modléci. Tu jie i řekl: Zdráva, milosti plná, bóh s tobú, požehnaná ty mezi ženami. Tu praví svatý Bernhart: Nikda taká slova tak veselé rady[ce]rady] rada, tak hlubokého tajemstvie tomuto světu ani dřieve, ani potom sú zvěstována jakžto této svaté dievce. Neb v tomto poselství zpuosobeno jest o přijetí tělesenstvie syna božieho, o pekelném pobojování, o svatých duší z před[86r]číslo strany rukopisupeklé