[42r]číslo strany rukopisunikdiež svatého křižma nenalezli. Zatiem poletě holub, nesa na hrdle křižmařík s svatým křižmem. Kterýžto vzem svatý Remigius, krále pokřstil i pomazal. A ten křižmář chovají kanovníci v tom městě Remis až do dnešnieho dne a z toho křižmáře křižmo berúce, všecky franské krále maží pro věčnú božieho divu pamět. A potom svatý Remigius mnoho velikých divóv učiniv, skončal a bohu se dostal věky věkóm. Amen.
Svatého Hilaria
Svatý Hilarius, piktanský biskup, najprvé byl manžel a v tom stavu dceru měl, a v světském rúše chodě, duchovnieho stavu život vedl. A potom když se toho stavu manželského odvedl, tak svatý život vedl, jež jest biskupem zvolen. Potom v tom řádě sa, netolik své město, ale všicku franskú zemi od kacieřóv bránieše, proněžto jest mnoho nepokoje trpěl a pryč nahnán. A když jednú do toho ostrova, ješto Kalmozia slove, přišed, veliké množstvie hadóv nalezl. Kteřížto hadové, jakž jeho zazřechu, tak všickni pryč běžechu. A když odtad do svého biskupstvie přišel, pověděchu jemu, že jedno dietě bez svatého křtu umřelo. Proněžto svatý Hilarius na zemi padl, tak dlúho na modlitbách ležal, až to dietě ožilo a svatý křest přijalo. Zatiem jeho dcera, když za muž jíti zachtěla, svatý Hilarius od toho jie dlúho odmlúvav, nikterakž jie přemluviti nemoha, za to boha poprosil, aby ji k sobě vzal prvé, nežli by ji za mužem viděl. A tak se stalo, že v malých dnech skončala a on ji svýma rukama bohu poděkovav pochoval.
Po těch časiech, když svatý Hilarius, mnoho svatých divóv učiniv, se roznemohl, své blízké skončenie poznav, k sobě svého milostného kaplana, jemužto Lev řiekáchu,
