[131v]číslo strany rukopisuse dostala. Tehda když podlé duchovného obyčeje jejie tělo čistě chtiec pochovati umývali, nalezli, ana nebyla mnichem, ale dievka. Proněžto toho se velmi užasše, co sú jie byli nevinně hanby činili, toho sú se s velikým skrúšením želejíc káli a to svaté tělo poctivě v kostele pochovali a potom za dlúhé časy tu bóh mnoho divóv ukázal i ukazuje do dnešnieho dne. Amen.
Svatého Gervazia a Protazia
Svatý Gervazius a svatý Protazius byla sta syny svatého Vitališe, a to vše, což sta měla, pro bóh chudým rozdavše. Na jednom modlitebném miestě s svatým Nazariem a s svatým Celsem bydléc, hospodinu slúžiechu. A když je pohané jemše, do Mediolána vedechu, tehdy svatého Nazarea a svatého Celsa řetězy se nabivše, u moře je uvrhli.
A zatiem když jedno knieže jménem Astarius do Mediolána přijel, proti němužto pohanská kniežata vyšedše, kniežeti řekli: Věz to, knieže, že naši bohové ijedné odpovědi dáti nechtie, jeliž Gervazius a Protazius obět vzdadie. Tehda knieže kázal oba svatá jieti a před modly přivedúc, k oběti je připuditi. A když sta toho nechtěla učiniti, kázal knieže tak dlúho svatého Gervazia bíti až i skončal, a svatého Protazia před se pozvav, jemu řekl: Radím tobě, aby asa ty živ ostal. Neumieraj tak hanebně jako tvój bratr. A když jemu svatý Protazius nepovolil, kázal jeho knieže, opak ruce sviežíc, přes trám táhnúc, věšeti a potom hlavu stieti. Zatiem jeden bohobojný člověk jménem Filip ta svatá těla pochopiv, tajně
