lidé, kteřížto své sbožie ztrativše, sebe pohaniti nechtiec, cizím sbožím, kde muohúc, berúc, své nedostatky nahrazují. A jakož jsú také lichevníci, ti, ač by chtěli dobří býti, chtiec své panie krásně odievati, své děti nabohatiti a nad jiné panovati, duši za to prodávají. Všickni tací nebezpečně svój rod milují. Těch i jiných nebezpečenství na světě jest přemnoho.
Proněžto v tento svatý čas každému křesťanu zákon utéci se k nebeskému dietěti, ježto se k nám blíží, aby nám ráčil spomoci, a řkúc k němu ono slovo, ješto sú řiekali, jsúc u velikém nebezpečenství, apoštolé: Hospodine, pomoz nám, večas zahynem. To první rozum adventa o jeho k nám svatém příští v tělesenství.
Druhé jeho přijitie aneb příštie k nám na tento svět bude na skonání světa v den súdný. Tu slušie čtveru věc znamenati. Najprvé dá se znáti zázraky, ješto mají se přede dnem súdným státi, jakžto píše svatý Lukáš ve Čtení, že spasitel předpověděl svým apoštolóm o budúcích hrozných časiech a řka: Vstane lid proti lidu a královstvie proti království a země se bude třiesti po rozličných vlastech, lidský mor veliký a hlad obecný a přehrozné hrózy a zázraci s nebes ukazovati se budú. Před kterýmižto časy přijdú na svět falešní proroci a řkúc: Bohem posláni sme. Těm věřiti zapoviedá Ježíš ve Čtení svatého Matúše a řka: Vystřiehajte se od falešných prorokóv, ješto k vám jdú v krotkosti v ovčiem rúše a jsúc vnitř vlcie hltaví. Těm také věřiti zapověděl
