Ezechiáš bieše na smrt nemocen, jehožto nižádný uzdraviti nemožieše, neb jemu bóh vzkázal a řka: Připrav se, zpósob své věci, máš umřieti, živ nebudeš. To Ezechiáš uslyšav, obráti se k hospodinu jako k tomu, jenž nad vešken přirozený běh, když ráčí, spomoci móž. A inhed mu bóh otevzkázal a řka: Slyšal sem modlitbu tvú. Vzezřel sem na slzy tvé. Přidávámť prodlenie života tvého patnádcte let. O tom také svatý Matúš evanjelista ve Čtení píše, že jeden malomocný, vida, že mu nižádný spomoci nemóž, přišed k Ježíšovi, řekl: Hospodine, móžeš mě mé nemoci očistiti. Tehda jemu inhed hospodin odpověděl: Chci, buď čist, a inhed byl čist. To bylo snadno spasitelovi učiniti. O němžto David prorok v proročství pověděl a řka: Poslal slovo své i uzdravil je. A tak podlé tohoto rozomu, ktož má nemoc, z niežto nižádný pomoci nemóž, chce li zdráv býti, má se k bohu obrátiti, jenžto vždy móž uzdraviti. To jest vše proto řečeno, neb jakož praví svatý Augustin: Všeliký člověk skrz vuoli svú móž v hřiech upadnúti, ale bez božie pomoci hřiecha zbýti nemóž. A když jest to tak, tehdy všeliký hřiešník, jenžto v svých hřiešiech trudně nemocen leží, má v tento svatý čas, v advent, nebeského lékaře nábožně čakati a řka s svatým Davidem prorokem: Uzdrav mě, milý hospodine! A inhed uzdraven budu.
Třetie k nám jde jako jistý spomocník k nebezpečným hřiešníkóm. Proněžto tento svatý čas, v advent,
