Kníha výborná o přirození a spuosobu čtyř časuov ročních a dvanácti měsícuov. O běhu slunečném přes dvanáctera znamenie, a co kterého času činiti máš a čeho se varovati. K tomu figura člověčí o pouštění z žil i baňkami zprávně linami a počtem vyznamenaná. O vylití také moci dvanáctera znamenie. Netoliko lékařóm, ale i každému člověku velmi užitečná.
[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1]Obrázek mužské postavy s vyznačením míst k pouštění krve a vlivu jednotlivých znamení zvěrokruhu na části lidského těla
[A1v]číslo strany rukopisu[2]prázdné[A2r]číslo strany rukopisuPočíná se nejprvé o přirození čtyř časuov ročních
Podletie
V podletí všecky věci se obnovují, neb od horkosti a vlhkosti času země se otvierá a rozličných barev zelin a stromuov květy zplozuje. Toho času Slunce přechází truoje znamenie. Na počátku přechází znamení Skopce, v prostředku Býka a na konci Blížence. Toho času krev se rozmáhá a miesto své má v játřích. První zažievaní jest v žaludku, druhé v játřích, třetie v oudech. Tak jednostajná krev pohnuta bývá a všem údóm přirozená horkost se zachovává. Toho času zlá jest nemoc, která přichází z kalostudenosti jakožto zimnice čtvrtná (totiž která člověka trápí každého čtvrtého) dne, nejhorší nemoc, která přichází z nakažené krve jako zimnice, které líkaři[a]líkaři] liekaři řiekají sinochuscizojazyčný text, a ta krve pouštěním uléčena bývá. Toho času lépe se na zdraví mají staří lidé, huoře mladí; lépe sešlí, huoře děti.
Léto
Léto jest suché a prachné. Toho času osenie, zeliny a ovoce stromuov zraje. V tom času Slunce truoje znamenie přechází[b]přechází] prechazy: na počátku Raka, v prostředku Lva, na konci znamení Panny. Toho času roste a rozmáhá se pěnohorkost červená, která místo své má v žluči[c]žluči] žlucy. Přirození její jest horké a suché. Odtudž pocházejí lidé hněviví, vostrého vtipu a lechcí. Očištění své má skrze uši. Toho času lépe se na zdraví mají vodnokrevní lidé, ale huoře pěnohorcí; lépe staří, huoře mladí. Neb takoví kdyby v nemoc vpadli času zimního, spieše se zhojí než času letního, neb horkým lidem studený čas i jiné věci studené, ale studeným a zimomarným horké věci příhodné sú, neb jedno vyhání druhé. Protož takového času pěnohorcí a mladí lidé zle se mají. Velmi zlá nemoc toho času pochází z zlé pěnohorkosti a z vodnokrevnosti. Tehdáž sluší užívati věcí studených a vlhkých, neb Aristoteles mudřec dí: Podobná a rovná věc k sobě podobné a rovné přidána viece se rozmáhá, jako horkost k horkosti přiložena více se rozhorčuje.
