odpuštěnie a za duši spasenie. Neb vedlé rozličného početie aneb urozenie rozličné bývá skončenie: zlé, anebo dobré. A proti tomu všemu nedoukové mluvie, totíš žákovstvo, ti, ješto jim Písmo známo nenie, ani hvězdářské, ani které jiné. A proto jemu odmlúvají, že jeho neumějí ani jemu rozumějí, pakli svatého Písma netbají. Protož vidúc to očitě, že sú živi proti božiemu přikázaní, i proti jeho řeči, i proti jeho čtení.
Znamenajmy rozum Písma a uměnie všelikého, že Buoh všemohúcí, otec náš, stvořitel všeho stvořenie, a zvlášče svrchních věcí, jakožto dvanásti svrchu psaných znamení a osmi nebeských okrot a sedmi běhohvězd i všěch jiných věcí, vedlé jich času aby plnily úřady své, Bohem dané, a toho aby nikdy nepřestúpily, ani přerušily, ani proměnily, leč by to sám ráčil proměniti. Neb kterakžkolivěk Buoh dal jest moc tomu všemu, však sobě najvětčí moc ostavil jako mocný pán nad úředníky svými. Neb vždy pán nad úředníky vládne. Ale úředníci vládnú jediné z moci poručené pána svého.
A protož teď rozum proti těm nedoukóm dosti znamenitý. Neb oni řiekají, že ti lidé, ješto ztonuli sú v potopu velikú, neb oni pohané pro Židy ztonuli v Rudném moři všickni pojednú, mladí i staří, řkúc tehdy: všickni jedné letory byli. Ale nenie v tom jich řeč pravá. Neb ta pomsta božie i jiné rány jsú proti přirození z náhlosti božie pro jich hřiechy i proviněnie, neb jsú byli velmi Boha rozhněvali. A tak i dnešní den pro hřiechy našě mohla by sě státi náhlá pomsta božie proti přirození. A protož Písma požívajíce, v dobrých obyčejích jsúce, všeho zlého sě varujíce, mámy Bohu tiem snažnějie slúžiti a jeho samého následovati. A u plné bázni kázanie jeho plniti, aby ráčil našě zlé přirozenie oblepšiti, u pravé vieřě a u plné milosti a v lásce přebývati, svědomie
