[52v]číslo strany rukopisuz rukú[548]z rukú] de manu lat. mocnějších jeho, pracného a chudého ot[549]ot] o rkp. těch, již roztirhnú jemu. Ps34,11 Vstavše svědci nepraví, jehož nevědiech, tázáchu mne. Ps34,12 Zaplacováchu mi zlým za dobré, jalovstvie dušě mé. Ps34,13 Ale jáz, když mi žalostni biechu, vzvlečiech[550]vzvlečiech] wzwleczech rkp. žínici. I[551]I] navíc oproti lat., + et var. pokořiech u postu dušu mú a modlitva má v lóně mém sě navrátí. Ps34,14 Jako[552]Jako] Nako rkp. bližnieho a jako bratra našeho, tak obľubovách, jakožto kvíľúcí [53r]číslo strany rukopisua smutný, tak sě pokořěvách. Ps34,15 A proti mně vzradovali sú sě i sebrali sě, shromažďeni[553]shromažďeni] shromazděni Vintr 1986 jsú na mě bičové, i nevědiech. Ps34,16 Rozprášeni jsú, ni[554]ni] y rkp., i Vintr 1986 zbodeni, zkusili mne[555]mne] mnie rkp., rúhali sú sě mně[556]rúhali sú sě mně] připsáno jinou rukou na okraji | mně] mye rkp. rúhováním[557]rúhováním] rúhovaním Vintr 1986, škřehtali jsú na mě zuby svými. Ps34,17 Hospodine, když vezříš[558]vezříš] vzrziſſ rkp., vzříš Vintr 1986? Navrati[559]Navrati] srov. Vintr 1989, navráti Vintr 1986 duši mú ot zlobenie jich a[560]a] navíc oproti lat., + et var. ote lvóv jedinú mú. Ps34,18 Vzpoviedaju sě tobě ve sboru velikém, v lidu v těžkém vzchváli tě. Ps34,19 Nenaveseľúte[561]Nenaveseľúte] Nenaveseľujte Vintr 1986 sě [53v]číslo strany rukopisumně, již protivie sě mně neprávě, již nenávidie mne darmo a kývají očima. Ps34,20 Neboti mně vedě mírně mluviechu, a v hněvě zemském mluviece, lsti mysléchu. Ps34,21 A rozšířili[562]A rozšířili] původně Rrozſſyrzily rkp., druhé r radováno, Rozšířili Vintr 1986 jsú na mě usta svá, řekli: „Haj, haj, viděle oči naši[563]naši] náši Vintr 1986.“ Ps34,22 Viděl si, hospodine, nemilčže, hospodine, neotchoď ote mne. Ps34,23 Vstaň i přizři súdu mému, bože mój, a hospodin mój k věci méj. Ps34,24 Sudi[564]Sudi] srov. Vintr 1989, Súdi Vintr 1986 [54r]číslo strany rukopisumě podlé pravedlnosti[565]pravedlnosti] prwedlnoſty rkp., jinou rukou nadepsáno a mé[566]mé] tuam lat., meam var., hospodine bože mój, ať[567]ať] et lat., ut var. sě nenaveseľují mně. Ps34,25 Ať nedějú v sirdcích svých: „Haj, haj duši našiej,“ ani dějí: „Slepcěmy[568]Slepcěmy] Devoravimus lat. jej.“ Ps34,26 Ať sě zahanbie i postydie spolu, již sě těšie zlému mému. Ať sě oblekú v hanbu[569]v hanbu] zahanbie y w hanbu rkp. a v stud[570]stud] ſud rkp., již zlobivě[571]zlobivě] magna lat., maligna var. mluvie na mě. Ps34,27 Ať sě veselé i radují, již chtie pravedlnosti méj, ať řkú vešdy: „Vzveličen buď hospodin,“