svaté tvé. Ps137,3 V který kolivěk den vzvolaju tebe, uslyš mě, vzplodíš v duši méj sílu. Ps137,4 Vzpoviedajte sě tobě, hospodine, všicci králi zemščí, anebo jsú slyšěli všěcka slova úst tvých. Ps137,5 Ať zpievajú na cěstě hospodinově, nebo veliká jest sláva hospodinova, Ps137,6 nebo vysoký hospodin [a]text doplněný editorem[2303]a] et lat. na nížiny hledí a výsosti z daleka zná. Ps137,7 Ač budu choditi prostřěd smutka, obživíš mě a na hněv nepřátel mých zprostřěl jsi ruku tvú i spasena mě učinila pravicě tvá. Ps137,8 Hospodin otplatí za mě. Hospodine, milosirdie tvé na věky a skutkóv rukú tvú nepotupuj.

Ps138,1 Hospodine, zkusil jsi mne i poznal si mě, Ps138,2 tys poznal seděnie mé i vzkřiešenie mé. Ps138,3 Urozoměl jsi myšlenie mé z daleka, stezku mú a provázek mój dostihl jsi Ps138,4 a všě cěsty mé přěviděl jsi, nebo nenie hlahola v jazyku mém. Ps138,5 A todě, hospodine, ty poznal jsi všěcka, poslednie i stará, ty jsi stvořil mě i položil jsi na mě ruku tvú. Ps138,6 Divné učiňeno jest učenie tvé ze mne, potvirzeno jest a nemoci budu k ňemu. Ps138,7 Kam pójdu ot duchu tvého a kam ot obličie tvého poběhnu? Ps138,8 Ač vzendu na nebe, ty tamo jsi, ač stúpi do pekla, jsi. Ps138,9 Ač vezmu peřie mé v zabřěžděnie a bydliti budu na skončinách morských, Ps138,10 a vedě, tamo ruka tvá přivede mě a diržěti mě bude pravicě tvá. Ps138,11 I řěch: „Snad tmy utlačie mě a noc prosviecenie mé v rozkoši méj.“ Ps138,12 Nebo tmy nezamračie sě ot tebe a noc jako den prosvietí, jako tmy jeho, takež i světlost jeho. Ps138,13 Nebo ty jsi obsědl ledvie mé, přijal jsi mě z ložě mateře mé. Ps138,14 Vzpoviedaju sě tobě, nebo hrozně vzveličen jsi, divní skutci tvoji a dušě má pozná mnoho. Ps138,15 Nejsúť utajena usta má ot tebe, což si učinil