[298]číslo strany rukopisus vínem a pí na čtítrobu. Ktož má hlísty, tu nemoc, ten jež od melé dubového[kd]dubového] dubowe list nebo kuoru, budeš zdráv.
Opět jinak o moci dubového jmelé, častokrát pokušené
Nejprvé tato moc jest – kuoru z toho jmelé suchú v prach velmi dobře zdělaj, ať toho prachu vezme jako lískového ořecha jádro. A ten prach směs s ženým vínem, aby nebylo přílišně husté, tak, aby to mohl píti. A pí to víno pálené s tiem prachem smiešené ráno na čtítrobu. A to jest dobré proti klání[ke]klání] klanie všelikému v životě. Také zejžene žlútenici a běhačku a trávenie všelikaké a hlavní závrat, ješto pocházie z žaludka. Také zejžene súchotiny, ješto slove suchá nemoc, ješto jí lidé vadnú a schnú na všem životě. Také zejžene hryzenie v životě, a zvláště v střeviech, a ta nemoc slove střevnie dna. A vše, aby ten prach pil na čtítrobu z ženým vínem. Také ktož má velikú nemoc, přivěž toho jmelé ku pravé ruce, aby to jmelé nosil při nahém životě. A to jest jisté, neb praví múdří lidé, že anjel z nebe přinesl to poselstvie králi Aleksandrovi. Také se čte, že král Alexander byl počel malomocněti na svém životě, tehdy jemu jeho lékaři [299]číslo strany rukopisukázali požívati dubového jmelé, zetrúc na prach, ten požívati s dobrým vínem a na čtítrobu píti, a hned byl zdráv. A nemoc malomocenstvie se viece rozmnožiti nemohla skrze to časté pití. A toho potvrzují mnozí mistři v lékařství[kf]lékařství] lekarzſtwie. Také ktož má bodenie v stranách a v bociech, jest znamenie, že tomu člověku játry hnijí. Ten vezmi prachu z dubového jmelé a směs jej s dobrým vínem a požívej toho ráno na čtítrobu často a hned zbude všeho klánie. Také komuž se krev zpekla v životě od úpadu neb od úrazu, ten vař dubové jmelé u víně a potom vezmi tvrdé vajce a vyňmi žlútek a rozetři v tom víně ten žlútek. Také ktož má červy v břiše nebo v žaludku, ten požívaj toho prachu z dubového jmelé v svých krmiech a v pití, a ihned všickni červi zemrú. Také ktož má bodení v životě, ješto z množstvie krve, ten pí také víno, jen v něm bylo zvařeno jmelé, a hned mine. Také antfařéži[132]zjevně chybný (zkomolený) zápis, rkp. MZK 156 uvádí: lamfaléři, m. b. lantfaréř, kto jede kde na cestu koni a má při sobě dubové jmelé, tomu se jeho kuoň nikdy neochvátí ani vodú, ani větrem.
O dubovém listu etc.cizojazyčný text
Věz zajisté, že králi uherskému v Konstancii dal ciesaře řeckého bratr napsáno o dubovém
