[48v]číslo strany rukopisua jako hovada v lajnech, tak oni v mnohých hřieších biedně hnijí. Jakož dí prorok: Zkaženi sú a ohyzdní učiněni sú v nepravostech svých, jižť jest pán s nebe shlédl na syny lidské, aby viděl, jest li kto rozumný, a hledaje dobrého[ea]dobrého] dobréh, ani[eb]ani] oani se všickni uchýlili a spolu neužiteční sú učiněni, aniž jest, kto by činil dobře až do jednoho. A již se naplnil čas, již jest ten stav biedný světa toho přišel, o němž Micheáš prorok dí: Zhynul jest svatý z země a pravý v lidech není, všickni v krvi lkají, muž bratra svého loví k smrti, zlé rukú svých nazývají dobré, kto mezi nimi nájlepší jest, jako bodlák, a kto pravý, jako trn z plota. Ó, bláznová zlost, ó, zlé bláznovství dobrovolně života utíkati, smrt milovati, zhrzeti dobrým a činiti zlé, boha potupiti a ďábla poslouchati. Ó, najmilejší, proč hlavu tvú mečem utínáš, proč dobrovolně v řetězy ďábelské běžíš, proč jeho poslúcháš? Povstaň, povstaň, prociť a viz, opusť ďábla, utec před nim, aby potom věčně s ním nebyl potupen! Divím se a nadiviti se nemohu, že člověk, sa nad jiné stvoření obdařen od boha rozumem, téměř v ničem neužívá rozumu, potupuje spasitedlné věci, miluje škodlivé, hledá a žádá jedovatých a smrtedlných. Ó, věčný bože, která jest příčina takového bláznovství, proč taková nemúdrost a nesmyslnost? Proč duše jich tak hotovým srdcem smrti hledá, proč sobě to chutná člověk, což mu život odjímá? Zajisté lid tento jest bez rady a opatrnosti. Ó, by pomyslili a urozuměli a na budúcí věci pamatovali!

Marnost[ec]Marnost] Arnoſt nad marnosti a všecky věci marnost, dí Eccleziastes. Poněvadž jako die slavný doktor, svatý Řehoř: Není vzáctnější bohu obět jako milování duší. Protož z rozličných písem církve svaté doktoruo tyto kniežky v jedno sem sebral, aby hříšná duše blúdící skrze tato písma a napomenutie k cestě pravdy a spravedlnosti, odkudž jest jako ovce zahynulá,