Augustýn dí: Ó, nebeský Jeruzaléme, dome světlý, po tobě já zdychám, aby vládl mnú v tobě ten, kterýž učinil mne i tě! A svatý Bernart: Ó, kterak jest to slavné království, do kteréhož sou se králové sebrali v jedno – k chválení a k velebenie toho, kterýž jest král nad králi a pán nad pány! Z jehožto jasného viděnie stkvíti se budú spravedliví jakožto slunce v království otce jich. A protož dí prorok: Naplníš mne veselím s obličejem tvým. A Job dí: Uzřieť obličej jeho v těšení. V ten obličej všickni patřiti budú, ktož sú jemu věrně slúžili v ponížení srdce, v pracech mnohých a ctnostných skutcích. Neb die svatý Jan v Zjevení: A uzřieť tvář jeho. A Izaiáš die: Krále v kráse své viděti budú. Ó, kterak milá věc a vzáctná, utěšená a blahoslavená bude tehdy patřiti na pána Ježíše těm, kteříž sú jej milovali! Tenť každý bude moci vykřiknúti s Abakukem prorokem řka: Jižť já se radovati budu a těšiti v bohu, Ježíši mém! Ó, jaká tu bude radost a božské milosti plnost těm, kteříž sú jej milovali a věrně jemu slúžili! Budeť je osvěcovati a na věky oslavovati viděnie pána boha svého a blesk obličeje jeho.

Druhé má chválu královstvie boží pro hojnost všeho dobrého. Jakož o tom svatý Augustýn dí: Co jest bóh připravil milujícím se, toho naděje nemóž dosáhnouti, převyšujeť všeliké žádosti člověčí – muožť jí člověk nabyti, ale nemóžť se o tom domysliti. A svatý Bernart die: