odvisnúti dá. Také kokotie múdce i s kokotovú krví pod lože podložené, ktož na tom loži leží, nemóž smilniti. Také, ktož často pie lekno, též činí. Také voda, v kteréž jest šočovice a sémě locikové vařené, též činí. Také, ktož často miezkú blénovú múdce sobě myje, též činí. A o tom o všem buď tuto konec. Buoh s námi požehnaný na věky věkoma. Amen.

Žehnání na oustřely dobré

Pán buoh počal a já po jeho svaté milosti, i pojide matka boží, i utka ji král nebeský, kde jdeš matko boží, jdu k. n. z., střiel se jemu strhl, i s božcem, s nádchy, k tomu všecky srdečné nemoci, i všecka troje devaterá bolest.

[V]text doplněný editorem napředpsané řeči učinil sem zmínku o ženském tajemství. Protož nynie chci o něm psáti, jakž najkrátčeji budu moci, aby mohla předepsaná řeč k úplnějšímu rozumu přijíti. Prosím každého, kdo čísti umie, aby tyto řeči o ženách před nemúdrým nepravil, a sám uměj se chovati napřed.

Mistr Aristotiles o tom takto die, že rozenie zvířat na světě jest věčné a nevěčné. Toho dovodí a řka: Najpřirozenější jest na světě každé věci sobě rovny roditi, aby buoské věčnosti byly, jehož všichni žádáme. Neb jeden člověk nemůž vždy živ býti. A protož se rodí, nebo ač otec umře, ale syn ostane. A protož lidé jsú vždy od Adama až do sí chvíle. Ale žádný jeden není živ odtud až dosavad, neb Adam umřel, ostavil syny své po sobě. Protož člověk nemůž býti živ věčně. Praví týš mistr, což koli na světě jest, ženské tělo má, to nemuož věčné býti, neb vždy se kazí, a již jest dávno člověčí tvář zahynula, by se nerodili. K tomu se přimlúvá mistr Avereis a řka: Buožie múdrost dala tu moc každé věci, aby se rodila a po sobě svú tvář ostavila. Protož člověčí tvář nikdy nezahyne, jediný člověk umře a druhý zuostane v podobenství onoho.

Najprv slušie znamenati, že každý člověk, jenž se rodí, od přirozenie jest stvořen z výkalu otcova a ze čmiery mateřiny. Neb když žena leží s mužem a pustí čmýru téhož času jakož muž výkal, tak, že ta semena zběhnú se zběhem v ženském vatni. A když se símě jedno k druhému sběhne neb přimísí, tehda ihned žena počne v děloze. A děloha se zavře hned velmi tvrdě, aby kusa semene nevypadlo, a tím ženám čmýra přestává téci, doniž jest těžká. Pakli