[52]číslo strany rukopisuv tesknostech těší vnitř srdce. Šesté, kdy člověk neumie sobě raditi, vnitř okáže, co má činiti. Sedmé, rozpaluje k milovánie božskému a nebeských věcí. Osmé, na smrti duši vezma, nese do královstvie nebeského. Deváté, po smrti proti ďáblu žádajíciemu duše řečňuje za člověka, na váhy klada skutky dobré i zlé. Desáté, raduji se spasenie lidského.

Jedenádcté, po mši seděti najméně za hodinu na miestě zevném, kde by Vašie Jasnosti osoby chudé, utištěné od svých pánuov, od svých súdcí, neb od jiných tiem úmyslem, aby vytrhl ovci z hrdla vlčieho, totiž nespravedlivého hltavého člověka, který chce shltiti chudého. To radí Šalomún Ecclesiastici IIII., řka: Nachyl chudému uši tvé bez zamúcenie a odpověz jemu pokojně, v tichosti duše tvé a vysvoboď jeho z úzkosti srdce jeho. A tu blízko od Vašie Jasnosti, aby stál písař, který každý den má psáti, co se děje při Vašie Jasnosti, v kniehy, které slovú Anualia, ale Vaše Jasnost nic netbá, po smrti by jméno dobré ostalo etc.cizojazyčný text A potom to signuje písař, má Vaši Jasnost napomínati za chudého člověka. Nic od žádného nebera, aby Vaše Velebnost jemu spravedlivé učinila a kázala učiniti.

Dvanádcté, jsú li rady pilné nebo súdové o veliké pře, osaditi soud. Najprvé, jsú li biskupové v městě, pozývati biskupuov do rady, a je nad pány všecky sázeti. Potom pány, potom doktory a preláty a teprv panoše. Též sou li kniežata v městě jako Saské, Bramburské, Rajnské, Mišenské, Bavorské, neb které Slezské, ti z práva příslušejí[z]příslušejí] przisluſſegie k radě krále