[5]číslo strany rukopisubláznivého a od světlosti Ducha svatého vyprázněného, které kniehy rozdělil sem na tři strany. První kniehy drží v sobě naučenie, co se tkne obecného dobrého v nich od jiných věcí, jakož registrum lechce každému okáže, o čem zní která kapitola. Druhé kniehy okazují zprávu Vašie Velebnosti k osobě Vaší. Třetie kniehy jsú kroniky, okazujíc skutky prvotních předkuov Vašich, znamenitějších, zlé i dobré. Dobré, aby Vaše Jasnost se jich chytila, ale zlé, aby Vaše Velebnost se jich varovala, které jestliže budú od Vašie Jasnosti zalíbeny, prvé než toto vyčtete, tolikéž udělám, v kterých jestliže by co nelibého v nich Vaše Velebnost nalezla, ale pravého. Neb pravda dá bolest nežitovú, kdy se okolo nežitu párá lékař, tehdy k ní mlčí, ale když se nežitu dotkne, tehdy nohami tepe, přieliš hněvaje se. Než maje doufánie, že Vaše veliká múdrost a dobrotivost snese trpedlivě pravdu, ač snad nelíbeznú. A že neupadne v to zlé jako Saul, který Samuele se trescícieho myslil zahubiti, ani jako Nero, mistra svého Seneku, kázal zahubiti, ale že Vaše Jasnost obleče se v múdrost Alexandrovu, který mistry a mudrce miloval, Aristotileše a Diogena, který v lese a v kádi své Alexandrovi domlúval jest, jeho [4]číslo strany ediceslužebníkem svých služebníkuov nazývaje a lakomcem nenasyceným. Neb rač v jistotě věděti, že tak žiezním řádu a pokoje tohoto královstvie a Vašeho dobrého a zvelebenie, že bych měl pro pravdu a navedenie Vašie Jasnosti, od Vašie Jasnosti umřieti nebo hanbu kterakú trpěti koli, že to rád chci podstúpiti a pravdu psáti beze všeho pochlebenstvie, neb bych nebyl věrný služeb[6]číslo strany rukopisuník,