sladší múdré slovo nade všecky sladké věci. Najprvé nad zdravie. To dí Šalomún: Na zdravie miloval sem múdrost a uměnie a výmluvnost. Druhé, nad pěknost a nad krásu všecku. Třetie, nade všechen zisk a zbožie, neb dí: Zlato proti múdrosti jest jako piesek hubený. Čtvrté, nad ženskú lahodnost. Páté, nad jiedlo najsladší, to dí David: Nad střed chutnější mi slovo tvé, pane, a nad jiné. I proto poslové znamenití mají posieláni býti lidé vážní, múdří, ješto slovú oratores, mistři a doktoři učení arengami krasnými a těch u sebe nemáte. I proto poslové tam přijedúc s listy, také přinesú a Vaši královskú Jasnost lechce odbudú. Opět v kanceláři nemáte učených lidí, ani ste kdy měli. Pan Rabštajn starý, nebožtík, malého uměnie byl člověk, a teprv se ptal na ty věci. Mistr Mikuláš mu skládal listy latinú dětinskú. Již pak Vaše Jasnost vidí konec toho, že Vaše Velebnost netáhla k sobě učených lidí. A vždy rač věděti, že jest to učenější člověk, kto se déle učil a viece a kto jest viec mistrován, než ten, kto nenie mistrován. Opět prokuratora u papeže ani u ciesaře žádného nemáte a tiem sobě lásku svých starších tratíte, poněvadž ze všeho křesťanství u papeže jsú prokurátorové královští, kniežetští, biskupští a mniští.

Najpotřebnějšie věci městu každému jest pět věcí, bez kterých žádné město nemuož státi dobře. Najprvé, hejtman múdrý a učený, kterýž by nic jiného neměl činiti než patřiti, aby všecky věci šly řádem v městě a súdové spravedliví od kosteluov, aby seděli a