dědiny i práva ustavena a našemu království a panství poddána, ješto jsú v mezech našeho královstvie položena v kteréž kolivěk straně bliz neb daleko. Toho jest práva jistota, že jsú ke cti královské a k obecnému dobrému vysazena pro příhody budúcích časuov k obraně a k bezpečenství, aby služby a pomoce naše k králově komoře s těch dědin rostly a šly a nikdy nezahynuly.
A protož tiemto ustavením zapoviedámy, aby náš žádný zemenín, kteréhož by kolivěk řádu byl, buď šlechtic nebo vladyka nebo panoše služebný, nemá dáti ani směniti svých dědin v ruce mrtvého člověka, ješto by služby královy i jiný řád zemský pro to rozdánie koruně české hynulo. A pakli by kto mimo to ustavenie své dědiny dal, aby ihned ty dědiny z práva na krále spadly plnú mocí.
Ustavenie o šibalství
Našeho královstvie láska a milost, ješto máme k našim věrným zemanóm, nás ponúká k tomu, abychom jim pokoj bezpečný zjednali v našem českém království. A protož doptavše se zlého obyčeje mezi kniežaty a šlechtici, že někteří navedením diábelským činie sobě smlúvy spolu proti druhým kniežatóm a šlechticóm a toho potvrzují mezi sebú listy rozličným a přísahami, a skrze to mnoho mordu lidského i jich sbožie spálenie a mnoho se zlého děje.
A protož my netoliko to staviti chtiec, ale věčně z kořen vykopati,
