Neděle po Božím vstoupení
Summa epištoly z kan. 1. svatého Petra a kap. 4.[243]1 P 4
Bůh dobrý rozdal mezi nás dary své, abychom bližním sloužili a jim dobře činili.
Píseň, zpívá se jako: Máš to znáti, o, křesťane[cn]křesťane] Křeſtiané věrný.
Ježíši Kriste, věřících smírce,
jenž jsi vstoupil na pravici Otce,
dejž nám Ducha svatého,
k modlitbám potřebného,
spravúj nás milosti jeho,
bychom k modlitbám vzbuzení byli,
živě k nim mysl, srdce přičinili,
živí jsouce v střídmosti,
k hostem s přívětivosti
lásky šetříc s ochotnosti.
A poněvadžs nás z lásky ozdobil
milostmi, ježs mezi nás rozdělil,
abychom k vůli tobě
sloužili vůbec sobě
z víry, lásky v každé době.
[G5r]číslo strany rukopisu
Dejž všem, Pane, věrně šafovati,
milostí tvých dobře užívati,
rač dáti požehnání
našemu povolání,
v němž jsme tebou postavení.
Vzlášť pak Slova tvého kazatelům,
služebnosti svatých řiditelům,
ať nám mluví tvé řeči,
přisluhujíc v tvé moci,
dodej jim k tomu pomoci.
Jiného každého povolání
rač býti správce, dejž požehnání,
aby se každé chvíle
vždycky dílo[244]Tj. „dělo“. zde dole
všeckno ke cti a k tvé chvále
tak, aby byl skrze tebe oslaven
Bůh Otec, jenž jest cti, chvály hoden,
jehožto se císařství
mocně nade vším panství[245]Substantivum je v instrumentálu.
od věkův až na věky stkví. Amen.
Summa evanjelium svatého Jana z kap. 15. a 16.[246]J 15 a J 16
Duch svatý vyvoleným Božím o Kristu svědectví vydává, ale svět se tomu protiví.
[G5v]číslo strany rukopisu
Píseň, zpívá se jako: Ó, Pane náš milostivý.
Pane Kriste milostivý,
žádáme tvé pomoci,
kterýž jsi po svém vítěžství
vstoupil k věčnému Otci,
aby dal voleným Ducha svatého,
jenž pochází z tebe i z Otce tvého,
Boha požehnaného.[247]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio.
Rač nám téhož těšitele,
Ducha svatého, dáti,
aby nás tvé pravdě celé
mohl vyučovati.
Svědectví o tobě pravé vydával,
rozúm, naší mysl k pravdě otvíral,
nám tebe poznati dal,[248]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio.
abychom tebe poznajíc,
upřímně vždycky ctili,
živou víru v tebe majíc,
jí všudy rozhlásili.
Před ďáblem i světem ji zastávajíc,
slovy i životem vždy obhajujíc
a v tom stále trvajíc.[249]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio.
A což by přišlo těžkého
na nás pro tvé svědectví
od světa zaslepeného,
jenž nezná tvých tajemstvi,
dejž to nesti míle, v trpělivosti
vždycky každé chvíle, v silné stá[G6r]číslo strany rukopisulosti,