Summa evanjelium svatého Jana z kap. 3.

Rod nový jest cesta k spasení v Kristu ukřižovaném těch, jenž věří v něho.

Píseň, zpívá se jako: Majíc v srdci radost, utěšení.

Místře výborný, Jezu Kriste,

tys od Otce nám dán z nebe jistě,

aby vyučoval nás

cestě spasení, kterous připravoval.

Kterouž rozum náš nemuž znáti,

leč ty jemu to ráčíš ukázati,

neb člověk tělesný

k poznání božských věcí jest velmi nejemný.

Protož tebe, místře nebeský,

kteréhož nám dal Otec z své lásky,

pokorně žádáme,

dejž, ať cestu spasení věčného poznáme,

jenž záleží na novém rodu,

kterýž působí Duch svatý v Slovu,

také skrz pokřtění,

neb tak člověk dochází nového rození,

aby více nebyl tělesný,

v Božím hněvu a Bohu odporný,

ale v duchovního

člověka se proměnil i v Syna Božího.

Poněvadž dal toho dojíti,

abychom mohli pokřtění býti,

dejž nám Ducha svého,

ať se vždy víc rodíme k životu skrz něho.

V Duchu svém se obnovujíce

a starého člověka svláčejíce,

hříchy vždy mrtvíce,

v nového skrz ctnosti se obláčejíce,

bychom k tvému království přišli,

radosti věčné v nebesích došli

skrz tvé zasloužení

a na kříži pro nás těžké umučení.

Na den Těla a krve Páně

Summa epištoly svatého Pavla 1. Kor. z 11. kap.

Večeře Kristovy kteří lidé zle požívají, na duši i na těle trestáni bývají.

Píseň, zpívá se: Bože Otče všemohoucí.

Pane Jezu Kriste všemohoucí,

jenž jsi Bůh rovný věčnému Otci,

maje z lásky pro naše spasení

podstoupiti smrt, těžké umučení.

Ráčils prvé svědectví skutečné

zůstaviti nám z lásky srdečné,

ustanoviv svátost převelebnou,

v ní jsi nám dal tělo, krev svou předrahou.

My tebe za to snažně žádáme,

kteří se k tobě pastýři známe,

dejž nám o tom upřímně smysliti,

podlé Slov tvých prostě srdcem věřiti.

A dejž bychom měli tvé svátosti

vždycky v náležité uctivosti,

užívajíc jich podlé vůle tvé,

zpravujíc k tobě slušně svědomí své.

Račiž všeliká zlá užívání

svátosti přivesti k napravení

i všelikou zmatečnou služebnost

jinou tobě, přitom každou odpornost,