[39v]číslo strany rukopisušest set let a čtyřidceti a II létě.
O Machometovi
Za těch časóv toho césaře byl živ Lamedoch, pohanský buoh, jakož já o něm potom budu praviti, za těch papežóv, jako v ty časy byli. A když dřéve řečený césař umřel, byl jeho syn Konstantinus césařem, a nebyl IIII měsécóv, až jeho macecha[ge]macecha] machometa řečená Martina otrávi jeho jedem a sama se uváza v césařstvie [s]text doplněný editorem[167]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým synem řečeným Heruklones. A kralovali IIII léta. A proto se rozhněvachu páni z Nápule a jechu tu césařovú Martinu a jejieho syna Erakliusa a uřezachu jemu jazyk a jí nos a nechachu jich zemřieti u vězení. A udělachu Konstantina césařem, dřieve řečeného Konstantina syna.
LXtý césař
Konstantinus Třetí, jako dřieve jmenován, kraloval LXVIII let [s]text doplněný editorem[168]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým bratrem Quedradonia. Ten byl na všem zlý, ten byl zabil svatého Martina papeže proto, že jeho vždy pro vieru kázal. A on zbil mnoho lidí urozených a zahubil bez viny[gf]viny] winny, a proto jeho nenáviděli v Konstantiněnápuli. A proto chtěl césařstvie do Říma přivésti. A když do Říma přijide, i byli naň ještě viece lidé obecnie nelaskavější všickni. A stáhl [s]text doplněný editorem[169]doplněno podle rkp. A a prvotisku svatých obrazóv jich vešken oděv dolóv a pobra s nich střiebro, zlato, drahé kamenie i jich všicku[gg]všicku] wſſiczka okrasu[gh]okrasu] okraſa, [což bylo od drahého kamenie uděláno, a řka: Takto to rúcho a toto zlato a střébro a drahé kamenie]text doplněný editorem[170]doplněno podle rkp. A, srov. též prvotisk a tyto koruny těmto obrazóm zimě tepla nedávají[gi]nedávají] nedawagie a létě jest jim v tom těžko, v tom rúše a v té okrase. A pobrav to vše, i jede do Cecilie. A když tu byl VI let, i byl pak zabit v jedné lázni po božiem narození VI set LXXX let.
Šedesátý prvý césař
Konstantinus Čtvrtý, dřéve řečeného Konstantina syn, kraloval XVI let. Ten byl dobrý křesťan a udělal mnoho křesťanských kostelóv zase, jako dávno byly zbořeny. Za toho časóv měl král z Persie ženu, ta chtěla ráda býti křesťankú. Toho jie césař nechtěl přieti. A proto ona tajně přijela do Konstantinanápule k césaři a tu by pokřtěna. A nerodi zase k svému muži, k césaři, leč by se také křtil. Ihned potom přijel[gj]přijel] pṙigial král s jedenácti tisíci muži do Konstantinanápule.
Mnoho se jich křtilo
A chtěl se[171]interpretace této části textu není bezpochybná, avšak použití zájmena „se“ je zřejmě písařovou chybou – mohl chtít užít reflexivní sloveso či slovesnou vazbu, např. „bráti sě“ s kým kam ap. nebo sloveso s instrumentální vazbou a vokalizovanou předložkou „s(e)“; srov. rkp. A: „A chtěl svú ženu mocí vzieti domóv“ ; prvotisk: „…chtě svú ženu mocí domuov vzieti“ zase svú ženu domóv mocí vzieti. I by tu zpraven, že on [a]text doplněný editorem[172]doplněno podle rkp. A a prvotisku těch XI tisícóv mužóv kázachu se křtíti a byli všichni
