po[34v]číslo strany rukopisučeli vaditi jeho synové, krikujíce se velmi, a jiných mnoho pánóv o to královstvie, tak sú velmi hubili mezi sebú se sami. A skrze to se rozjeli ve mnohé země. Jeden diel jich ostal v Uhřích, diel jich jel do Britanie, jakož nynie Englant jest, a opět jeden diel jich jel do Ispanie a opět jeden diel jich jel do Itálie. A každý diel toho lidu udělal sobě krále mezi sebú. A jsú mnohé země a mnohá panstvie od těch jistých[fd]jistých] gich Huojnóv[fe]Huojnóv] huoynowe, totiž toho kzelšaftu, rozplozeny a rozmnoženy, ale já toho nechám tak pro ukrácenie řeči, kakž by bylo o tom mnoho mluviti. A poviem vám něco o Jetřichovi z Berúna, o němžto chlapi mnoho zpievají. Byl jest jeden král naddělil toho lida pohanského, a proto já vám chci něco o něm pověděti, ješto toho písmo doličuje.
O pánu Jetřichovi z Berúna
V ty časy, jakož ten mocný a veliký král Atilia umřel a jeho lid, ti Huojnové, skrze svár a křik o jedno královstvie v mnohé[ff]mnohé] mnoho země a královstvie se rozdělili a rozjeli, jakož dřieve praveno, i byl Dětmar, páně Jetřichóv z Berúna otec, nad dielem toho lidu jedniem králem. A uděla přieměřie s tiem césařem z Konstantinanápulí i dal svého syna Dětřicha z Berúna tomu césaři v základě, že chce to přieměří držeti. Potom byl Dětmar nemocen a ostavi svému synu Dětřichovi královstvie, kak je kolivěk byl jeho nepravý syn, neb jej s jednú kněžnú měl, jako ji v tom byl kzelšaftu bezděky vzal. A umřel Dětmar mezi tiem, jako král Ottakar[fg]Ottakar] Ottabar, jako také byl jedniem králem toho zlého lidu dřieve řečeného, ten je skrze všicku Italí do Říma se vším lidem, jako jej tu byli přivedli. A také se válel po těch zemiech XIII let, že ani césař, ani papež z Říma, ani z Itálie žádný plat ani daň nešla[fh]nešla] neſſlo, ani který požitek z Říma, ani z Itálie. A byl ten lid Dětřichóv z Berúna velmi také zahuben od toho krále Ottakara[fi]Ottakara] Ottara, a proto sú musili poslati po toho nového a mladého krále, Dětmarova syna, Dětřicha z Berúna. A tak mu vzkázali, aby k nim brzo a chutně přijel, když jest jich králem a pánem, aby je zprostil a obránil před tiem králem a jich nepřátely. A když ty noviny Dětřich zvědě, poče prositi toho césaře [z]text doplněný editorem[146]doplněno podle rkp. A a prvotisku Konstantinaná[35r]číslo strany rukopisupule
