[27r]číslo strany rukopisuz německých[104]písař omylem: „znieme(27r)zniemeczkӳch“ zemí častým bojem. A byl udatný a šlechetný a spravedlivý. A byl zabit v jednom rumoře od svých rytieřóv.
XXXII. césař
Florianus kraloval II létě. Ten neučinil žádné znamenité věci. Pustiv krev, od toho umřel jest.
XXXIII. césař
Tarus[105]omylem písaře místo „Carus“ [s]text doplněný editorem[106]doplněno podle rkp. A a prvotisku svými syny Karnio a Numerianus kraloval II létě. Ten byl ve všech věcech zlý a umřel od hromu. Jeho syn Karinus byl slep, a když sú jej nesli jednu chvíli na prách, i by zabit ot svého ctě. Druhý syn, Numerianus, byl zahuben pro své zlé činy od Diokleciána, potom psaného césaře.
XXXIIII. césař
Dioklecianus a Martimianus kralovali XX let. Ten Dioklecianus byl od přirozenie chlap, avšak byl první, ješto nosil perly a drahé kamenie v záponách na svém rúše i na svých třevících, neb dřevní kniežata nesli jedno zlatohlav. On udělal Maximiana césařem a poslal jej do německých zemí a do Frankricha, neb sú se byli posadili velmi pilně a pevně a mocně proti říši. Ty je on přemohl bojem, neb sú se s ním potkali, táhnúc proti němu. Pak Marcelus a Mauricius byli posláni od césaře, ješto ta oba[107]písař omylem zapsal „oba“ dvakrát mordovala a hubila křesťanstvo po všem světě. Oni sú bořili kostely a pálili křesťany a jich kniehy. Ten mord byl větší než jiní všickni a trval XX let. A byl tak veliký mord, že ve třidcáti dnech bylo umučeno [dvadceti tisícóv]text doplněný editorem[108]doplněno podle rkp. A, srov. též provotisk „dvadceti tisícú“ mužského i ženského pohlavie. Bylo také jedno město u Frygí[ec]Frygí] ffagi křesťanské, to bylo obleženo tak silně, že žádný z něho nemohl. To město bylo spáleno i se všemi lidmi. Pak v Římě byla umučena svatá Agnes a Lucia, Anastasia a svatý Šebestián a jiných mnoho svatých bylo bez počta. Také bylo umučena svatá Agáta a Krisogones a svatý Jiří a jiných mnoho svatých, a tak křesťanstvo namále bylo všecko zahlazeno. Tuť jest nebyl žádný vyňat, mladý nebo starý, urozený neb neurozený, ktož nechtěl modlám ofěrovati, ten byl každý pryč. A pro to velikú hruozu upadli křesťané mnozí a přijeli pohanskú vieru. Pak umřel Dioklecianus od jedu a Maximianus byl oběšen, to se stalo po božiem narození CCCXII let. V ty časy posadichu se Němci proti říši, i jel césař Konstantinus proti nim a bil se s nimi. Jednú ztratil boj první k Němcóm, a druhý boj césař získal a zabil
