[1v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceJanu, aby jeho otázali a řkúce: „Kto jsi ty?“ J1,20 Tehdy on pověděl jest a nic nezapřěl i pověděl jest a řka: „Já nejsem Kristus.“ J1,21 Opět jeho otázachu: „A co jsi, zda jsi Eliáš?“ A odpověděl: „Nejsem.“ A zda jsi prorok? Odpověděl jim: „Nejsem.“ J1,22 Tehdy opět vecechu jemu: „Ale pověz nám, kto jsi, ať bychom uměli odpověděti těm, ješto jsú nás k tobě poslali, co o sobě pravíš?“ I odpověděl jim svatý Jan a řka: J1,23 „Já jsem hlas volající na púšti. Napravujte cestu hospodinu, jakož jest řekl prorok Isaiáš.“ J1,24 A ti poslové biechu z licoměrníkóv. J1,25 I otázachu jeho a řkúce: „Pročež tehdy křščíš[r]křščíš] krzicziſſ, když[s]když] gdiz nejsi Kristus ani Eliáš ani prorok?“ J1,26 Odpovědě jim svatý Jan a řka: „Jáť křtím vodú, ale uprostřed vás byl jest ten, jehož vy neviete, toť jest ten, ještoť po mně příde, J1,27 ale přede mnú jest učiněn, jehož řemíka u obuvě nejsem já hoden rozvázati.“ J1,28 To sě stalo u Betaní za Jordánem, kdežto[t]kdežto] gdezto křstieše svatý Jan.
[Feria IV. in IV temporum]text doplněný editorem
Missus est angelus.cizojazyčný text L1,26 Těch časóv[u]časóv] czaſſ poslán jest anjel Gabriel od boha do města galilejského, jemuž jméno Nazareth, L1,27 ku panně usnúbené muži řečenému Jozeph z čeledi Davidovy, a té panně jméno jest Maria. L1,28 Tehdy všed k ní anjel, řekl jest: „Zdráva, Maria, milosti plná, bóh s tebú, požehnaná jsi mezi ženami.“ L1,29 A když[v]když] gdyz uslyše, užesla se jest k jeho řeči. I mysléše, kteraké by to bylo pozdravenie. L1,30 Tehdy vece jí anjel: „Nežásaj se, Maria, nalezla jsi milost u hospodina. L1,31 Zajisté počneš u břiše, a porodíš syna i převzděješ jemu Ježíš: L1,32 ten bude mocný a bude jmenován syn návyššieho. A dá jemu pán buoh stolici Davida, otce jeho, L1,33 a kralovati bude v domu Jakobovu[w]Jakobovu] iacob[5]papír mechanicky porušen věčně a království jeho nebude skonánie.“ L1,34 Tehdy vece Maria k anjelovi: „Kterak se móž to státi, a já muže [b]označení sloupcenechci poznati?“ L1,35 Odpovědě jí anjel a řka: „Duch svatý nadejde v tě a moc najvyššieho zacloní tě. A protož co se narodí z tebe svaté, budú mu řékati syn boží.“ L1,36 A na znamenie toho Alžběta, přietelkyně tvá, ta jest taky počela syna v své starosti. A již jest tomu šestý měsiec, a té řiekáchu bezdětkyně, L1,37 neb pán buoh učiní všecko, což ráčí. L1,38 Tehdy vece Maria: „Ej, jáť jsem dievka božie, staň mi se podlé slova tvého aneb buď to, což ty mluvíš.“
[Feria IV. in VI temporum]text doplněný editorem
Exurgens Maria.cizojazyčný text L1,39 Toho času povstavši Maria, šla jest mezi hory chvátajíc do města Juda, L1,40 i vešla jest do domu Zachariášova i pozdravila jest Alžběty. L1,41 I stalo se jest, jakž náhle uslyše Alžběta pozdravenie od Mariji, inhed plesal jest mládenec v jejiem břichu, a naplni se duchem svatým Alžběta L1,42 i pokřiče[x]pokřiče] p(ro)krzicze velikým hlasem a vece: „Požehnaná jsi ty mezi všěmi ženami i požehnaný plod břicha tvého!“ L1,43 A kterak jsem já toho zaslúžila, že jest přišla ke mně matka božie? L1,44 Hlédaj zajisté, jakž jest zavzněl hlas pozdravenie tvého u mých uší, velikú radostí plesal jest mládenec mój u mém břiše. L1,45 A blahoslavená jsi, žes[y]žes] zez kdy[z]kdy] gdi uvěřila, neb se to všecko naplní, cožť jest řečeno od hospodina. L1,46 Tehdy vece Maria: „Velebí duše má hospodina. L1,47 A plesal jest duch mój u boze, mém spasiteli. L1,48 Neb jest obezřel pokoru dievky své, proto blahoslavenú mě budú jmenovati všickni národové. L1,49 Neb mi jest velikú věc učinil, jenž jest toho mocen, i buď pochváleno jméno jeho. L1,50 A milosrdenstvie jeho od národa až do národu, kto se jeho bojie. L1,51 Učinil jest moc svú u paži své, rozptýlil jest hrdé myslí srdce svého. L1,52 Sadil jest mocné [z]text doplněný editorem stolice, a povýšil jest pokorné. L1,53 Lačné jest nakrmil všeho dobrého, a bohatých
