[377r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekořenóv nemají, neb[74]neb] qui lat., quia var. za čas věřie a v čas pokušenie otstupují. L8,14 A kteréžto v trnie padlo, ti jsú, jenž slyšie, a v pečlivostech a v zbožích a v rozkošech života jdúce, bývají udušeni a nepřinesú užitka. L8,15 Ale kteří v dobrú zemi, ti jsú, jenž v srdci dobrém a v najlepšiem slyšiece slovo zachovávají a užitek přinosie v utrpění.“

L8,16 „Však nižádný zažha světedlnici, přiklopí ji osudím ani pod lože podstaví, ale na sviecen postaví, aby ti, ktož vcházějí, viděli světlo. L8,17 Neb nenie tak tajné, by nebylo zjeveno, ani skryto, co by nebylo poznáno a najěvo nevyšlo. L8,18 Protož vizte, kterak slyšíte. Neb ktož má, bude jemu dáno, a ktož kolivěk nemá, také to, což mní, by měl, bude ot něho otjato.“

L8,19 I přijidechu k němu mátě a bratřie jeho, a nemohli sú dojíti jeho pro zástup. L8,20 I zvěstováno jest jemu: „Mátě tvá a bratřie tvoji stojie vně, chtiec tě viděti.“ L8,21 Jenž otpověděv vecě k nim: „Mátě má a bratřie moji ti jsú, kteříž slovo božie slyšie a činie.“

L8,22 Pak sě jest stalo jednoho dne, a on vstúpi na lodíčku i učedlníci jeho. I vecě k nim: „Přeplavme sě přes jezero.“ A vstúpili sú. L8,23 A když sě plaviechu, usnul jest. I vstúpi vicher větrný na jezero i pudiechu sě vlnami[75]vlnami] navíc oproti lat., + fluctibus var. a topiechu sě. L8,24 A přistúpivše zbudili sú jeho řkúce: „Přikazateli, hynemť!“ A on vstav, požehra větru a búři vodné i přesta a stalo sě jest utišenie. L8,25 I vecě jim: „Kde jest viera vašě?“ Kteřížto bojiece sě, podivichu sě, k sobě řkúce: „Kto[76]Kto] Ktos rkp., sě zdá, jest tento, že větróm i moři přikazuje a poslúchají jeho?“

L8,26 I vyplavili sú sě do vlasti Gerazenských, kterážto jest proti Galilei. L8,27 A když byl vyšel k zemi, utka jej muž jeden, jenž mějieše diábla již ot mnohých časóv a oděvem sě neodieváše ani v domu bydléše, ale v hrobiech. L8,28 Ten když uzřě Ježíše, pade před ním, a vzvolav velikým hlasem, řekl jest: „Co mně a tobě jest, Ježíši, synu boha najvyššieho? Prosím tebe, aby mne netrápil!“ L8,29 Nebo přikazováše duchu nečistému, aby vyšel od člověka. Neb ot mnohých časóv oblováše jím a býváše uvázán řetězy a púty ostřiehán, a zlamuje okovy, býváše puzen ot diábelstva na púšť. L8,30 I otáza jeho Ježíš řka: „Které tobě jméno jest?“ A on otpovědě: „Tma,“ neb biechu vešli diáblové mnozí v něho. L8,31 I prosiechu jeho, aby jim nepřikazoval do propasti jíti. L8,32 A bieše tu stádo vepřóv mnohých, ješto sě pasiechu na hořě. I prosiechu jeho, aby jim přepustil v ně vjíti. I přepusti jim. L8,33 Protož vy[b]označení sloupcejidechu diáblové od člověka a vjidechu v vepřě a valem otjide rychle stádo do zátoky morské[77]zátoky morské] stagnum lat., mare var. i ztopilo sě jest. L8,34 Ten účinek když uzřechu, kteřížto pasiechu vepřě[78]vepřě] navíc oproti lat., utekli sú a zvěstovali sú do města i do vsí. L8,35 I vyšli sú, aby viděli, co sě jest stalo, i přijidechu k Ježíšovi a nalezli sú člověka sedícieho, ot něhožto diáblové biechu vyšli, oděna a zdravé mysli u noh jeho. I báchu sě. L8,36 A zvěstovali sú jim i ti, kteříž biechu viděli, kterak zdráv učiněn byl od tmy, L8,37 i prosili sú jeho všecko množstvie krajiny gerazenské, aby otšel ot nich, neb bázní velikú držěni biechu. Tehdy on vstúpiv na lodí, vrátil sě jest. L8,38 I prosieše jeho muž, ot kteréhožto diábelstvie vyšla biechu, aby s ním ostal. Ale Ježíš ostavi jej tu[79]tu] navíc oproti lat. řka: L8,39 „Vrať sě do domu svého a vyprav, co dobrého[80]co dobrého] quanta lat. tobě jest učinil bóh.“ I otjide po všem městě kážě, co dobrého[81]co dobrého] quanta lat. jest jemu učinil Ježíš.

L8,40 I stalo sě jest, když sě navráti Ježíš, přije jej zástup, neb biechu všickni čekajíce jeho. L8,41 A aj, přijide muž, jemužto jmě Jairus, [a]text doplněný editorem[82]a] et lat. ten bieše kniežětem nad školú židovskú, i pade k nohám Ježíšovým prosě ho, aby všel do domu jeho, L8,42 nebo dcera jediná bieše jemu jakožto ve dvanádsti letech, a ta mřieše. I přihodi sě, když jdieše, ot zástupóv dáviechu jej. L8,43 A žena jedna bieše v krvotoku ot dvanádsti let, kterážto na lékařstvie bieše vydala vešken statek svój, a ot nižádného nemohla jest uzdravena býti, L8,44 ta přistúpi s zadu i dotče sě podolka rúcha jeho a ihned stal tok krve jejie. L8,45 I vecě Ježíš: „Kto jest, jenž sě jest mne dotekl?“ A když všickni přiechu, vecě Petr, a kteří s ním biechu: „Přikazateli, zástupové tě tisknú a dávie, a ty dieš: Kto sě mne dotekl?“ L8,46 I vecě Ježíš: „Dotekl sě jest mne někto, neb sem i[83]i] navíc oproti lat., + et var. já poznal, že jest ze mne vyšla moc.“ L8,47 A uzřěvši žena, že sě nemohla tajiti, třasúci sě přijide a pade před nohami jeho, a pro kterú příčinu sě jest jeho dotkla, ukáza přede všěmi lidmi, a kterak jest ihned uzdravena. L8,48 A on vecě jie[84]jie] nadepsáno jinou rukou: „Dcero, viera tvá, ta[85]ta] navíc oproti lat. tě jest spasenu učinila, jdi u pokoji.“ L8,49 A když on ještě mluvieše, přijide jeden ke kniežěti školniemu řka jemu, že umřela jest dcera tvá, neroď truditi [jeho]text doplněný editorem[86]jeho] illum lat.. L8,50 Ale Ježíš to slovo uslyšav, otpovědě otci dievky: „Neroď se báti, jedné věř toliko a budeť zdráva.“ L8,51 A když vjide do domu, nepřepusti vjíti s sebú ižádnému, jedno Petrovi a Janovi a Jakubovi, a matku dievky a otce. L8,52 I plakáchu všickni a kvieléchu jie. A on vecě: „Neroďte plakati, neboť[87]neboť] navíc oproti lat., + enim var. nenie mrtva dievka, ale spíť.“ L8,53 I posmieváchu sě jemu vědúce, že jest umřela. L8,54 Tehdy on