[376v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekaždé vókol krajině.
L7,18 I vzkázachu Janovi učedlníci jeho o všěch těch věcech. L7,19 I přivola dva z učedlníkóv svých Jan i posla k Ježíšovi řka: „Ty lis, jenž přijíti máš, čili jiného čekáme?“ L7,20 A když k němu přijidechu mužie, řekli sú: „Jan Křstitel poslal nás k tobě řka: Ty li jsi, jenž přijíti máš, čili jiného čekáme?“ L7,21 A v túž hodinu uzdravi mnohé ot neduhóv jich[56]jich] navíc oproti lat., + suis var. i ot strastí i ot duchóv zlých a slepým mnohým dal jest zrak. L7,22 A otpověděv vecě jim: „Jdúce zvěstujtež Janovi, co ste slyšěli a viděli, že slepí vidie a[57]a] navíc oproti lat., + et var. kulhaví chodie, malomocní sě čistie, hluší slyšie, mrtví vstávají, chudí čtením sě blažie. L7,23 A blažený jest, ktož sě kolivěk nepohorší na mně.“
L7,24 A když otjidechu poslové Janovi, poče praviti o Janovi k zástupóm: „Co ste vyšli na púšť viděti? Trest, větrem sě klátíci? L7,25 I co ste vyšli viděti? Člověka měkkým rúchem oděného? Aj, ktož v drahém rúšě jsú a v rozkošech, v domiech králových jsú. L7,26 I co ste vyšli viděti? Proroka? Ovšem pravi vám, i viece nežli proroka. L7,27 Tenť jest, o němž psáno jest: Aj, posielám anděla mého před obličejem tvým, jenž připraví cěstu tvú před tebú. L7,28 Jistě pravi vám, větčí mezi syny ženskými prorok Jana Křstitele nižádný nenie. Ale ktož jest menší v království nebeském[58]nebeském] Dei lat., caelorum var., větčí jest nežli on.“
L7,29 A vešken lid to slyšě i zjěvní hřiešníci, velebili sú[59]velebili sú] iustificaverunt lat. boha, jsúce křstěni křstem Janovým. L7,30 Ale zákonníci a v zákoně učení radú boží pohrdali sú sami v sobě, aby sě nepokřstili ot něho. L7,31 I vecě pán: „Protož k komu řku podobné lidi pokolenie toho? A k komu jsú podobni? L7,32 Podobni jsú dětem sedícím na tržišti a mluvícím vespolek a řkúcím: Pískali sme vám na kozici, a neskákali ste a[60]a] navíc oproti lat. nařiekali sme, a neplakali ste. L7,33 Neb přišel jest Jan Křstitel, ani jeda chleba, ani pije vína, a diete: Diábelstvie má. L7,34 Přišel jest syn člověka, jěda a pije, a diete: Aj, člověk žráč a píjce vína, přietel zjěvníkóv a hřiešníkóv. L7,35 A spravedlna učiněna jest múdrost ote všěch synóv svých.“
L7,36 I prosieše jeho jeden zákonník, aby jedl s ním. A všed v dóm zákonníka, sěde za stól. L7,37 A aj, žena, jenž bieše v městě hřiešnice, jakž zvědě, že Ježíš[61]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. stoléše v domu zákonníka, přinese alabastrovú pušku masti. L7,38 A stojéc s zadu u noh jeho, slzami poče smáčeti nohy jeho a vlasy hlavy své třieti a líbáše nohy jeho a mastí mazáše. L7,39 Tehdy vida to zákonník, jenž ho bieše pozval, vecě sám k sobě[62]sobě] + dicens lat.: „Byť byl [tento]text doplněný editorem[63]tento] Hic lat. prorok, věděl by jistě, která a kteraká [b]označení sloupcejest žena tato[64]tato] navíc oproti lat., ješto sě jeho dotýká, nebo hřiešnice jest.“ L7,40 A otpověděv Ježíš, vecě k němu: „Šimone, mám tobě něco pověděti.“ A on vecě: „Mistře, pověz!“ L7,41 A otpověděv Ježíš, vecě[65]A otpověděv Ježíš, vecě] navíc oproti lat., + Et respondit Iesus var.: „Dva dlužníky biešta jednomu lichevníku, jeden bieše dlužen pět set peněz a druhý paddesát. L7,42 A když nemějiešta, otkud by zaplatila, otpusti oběma. Ktož tehdy viece jeho miluje?“ L7,43 Otpověděv Šimon vecě: „Mním, že ten, komuž jest viece otpustil.“ A on jemu vecě: „Právěs rozsúdil.“ L7,44 A obrátiv sě k ženě, vecě k Šimonovi: „Vidíš li tuto ženu? Všel sem v dóm tvój, vody nohám mým nedal si, ale tato slzami smáčela jest nohy mé a vlasy svými utřela. L7,45 Políbenies mi nedal, ale tato, jakž sem všel[66]sem všel] intravit lat., intravi var., nepřestávala jest líbati noh mých. L7,46 Olejem si hlavy mé nezmazal, ale tato mastí jest zmazala nohy mé. L7,47 Protož pravi tobě: Otpúštějí sě jie hřiechové mnozí, nebo jest mnoho milovala. Ale komuž jest méně otpuštěno, méně miluje.“ L7,48 I otpovědě k nie: „Otpúštějí sě tobě hřiechové.“ L7,49 I počechu, kteří spolu sediechu, praviti mezi sebú: „Kto jest tento, jenž také otpúštie hřiechy?“ L7,50 I řekl jest k ženě: „Viera tvá, ta[67]ta] navíc oproti lat. tě jest spasila, jdi u pokoji!“
Kapitola VIII.
L8,1 I stalo sě jest [potom]text doplněný editorem[68]potom] deinceps lat., a on cěstú chodieše po městech a po kašteléch, kážě a zvěstuje královstvie božie, a dvanádste s ním L8,2 a ženy některé, ješto biechu uzdraveny ot duchóv zlostných i ot nemocí: Maria, ješto slove Magdaléna, z niežto běsóv sedm vyšli sú, L8,3 a Johanna, žena Chuzova, vladaře Herodesova, a Zuzanna a jiné mnohé, ješto jemu přisluhováchu z svých statkóv.
L8,4 A když mnohý zástup sbieráše sě a z měst k němu chvátáchu, řekl jest v podobenství: L8,5 „Vyšel jest ten, jenž rozsievá, rozsievat sěmene svého. A když rozsievá, jiné pade podlé cěsty a potlačeno jest a ptáci nebeští szobali je[69]je] gie rkp.. L8,6 A jiné padlo na skálu a vzšed uvadlo, neb nemělo vláhy. L8,7 A jiné padlo mezi trnie a spolu vzrostla trnie i utlačila sú je[70]je] gie rkp.. L8,8 A jiné padlo v zemi dobrú a vzšed učinilo užitek stý.“ Ty věci řek[71]řek] jinou rukou připsáno -l, voláše: „Kto má uši k slyšení, slyš.“
L8,9 I tázáchu ho učedlníci jeho, které by to bylo podobenstvie. L8,10 Jimžto on vecě: „Vám dáno jest znáti tajemstvie královstvie božieho, ale jiným v podobenstvích, aby vidúce neviděli a slyšiece nerozuměli.“
L8,11 „A jest toto podobenstvie: Siemě jest slovo božie. L8,12 A kteříž podlé cěsty, ti jsú, jenž slyšie, pak přijde diábel a vynme slovo božie[72]božie] navíc oproti lat. z srdcí jich, aby neuvěřiece spaseni nebyli. L8,13 A kteří na skálu, ti jsú[73]ti jsú] navíc oproti lat., + hi sunt var., kteříž když uslyšie, s radostí přijímají slovo, a ti
