P. Venus: Též bez muziky nebude,
kde se[dt]se] gſe neskáče, nehude.
Budouť při tom panny, páni,
jsou k tomu ode mne zváni;
i mládenci také s námi.
Fraucimor se[du]se] gſe k tomu chystá,
budeť nám kratochvíl čistá.
Nechť se[dv]se] gſe vše k tomu objedná,
jáť jsem každému povolná
a k milování svobodná.
P. ouředník: Hned já to všecko opatřím,
k libosti Milostem Vašim.
Papež nám to osvobodil,
k tomu Masopusta stvořil.
Jezte, tancujte a píte,
v půst se[dw]se] gſe dosti natrápíte.
P. Masopust: Já, Masopust, všech bláznův pán,
dal jsem se[dx]se] gſe najít volně k vám.
Nebuduť mezi vámi sám,
Bachusa také dobře znám.
P. Bachus: Však já, bratře, také tebe,
nelzeť nám býti bez sebe.
Tvůjť jsem jistě, v pravé víře,
všech ožralcův pán a kníže.[26]Dvojverší připsáno po pravé straně.
Tovaryšstvo: Vítáme vás, vzáctný pane,
všecknoť se vám k vůli stane.
Bachusa hejtmana jmáme,
k tomuť jej hodného známe.
P. Bachus: Čert na mne vstrčil ten ouřad,
ač jsem jej přijal předse rád.
Hojně jsem vína pokazil,
mnohý skrz mne hlavu srazil.
Kde jsou pak ti bubeníci,
trubači a varhaníci,
též kejdači a pískači,
ať sedláci také skáčí.
Netřebať tu pobožností,
dobrých mravův ani ctností.
Přijde-li pak který z nich sem,
vystrčte jej po hlavě ven.
Však by tu jen překáželi,
s námi srovnati nechtěli.
Nechť pak kněží, jak chtí, lají,
však sami čistě bumbají,
sobě nezapovídají,
jiné pak vždycky kárají.
Sedniž, bratře Masopuste,
nemámeť kuchyně pusté.
[36v]číslo strany rukopisuPanny, panía podlé něho,
nespoušte se[dy]se] gſe juž jeho.
Také vy, pane opate,
odložtež té kápě svaté.
Mnoho-li jeptišek jmáte?
P. opat: Jáť jich věru nepočítám,
však se kouklují sem i tam.
Převor mi je navštivuje,
vždycky se se mnou švagruje.
Letos mi se[dz]se] gſe dvě skulily,
ačkoliv nábožné byly,
na visitátora pravily.
Všeckny jsem je v tom rozhřešil,
tak své ovčičky potěšil.
Za zléť jim jmíti nemají,
z takových mniši bejvají.
Poďtež i, pane purgmistře,
zasaďtež se[ea]se] gſe také bystře
a nechte práva na straně.
Pana Svobodu zde jmáme,
na ta práva nic nedbáme.
P. purgmistr: Jáť o ně také nestojím,
s vámi se hodovat strojím.
Pro mne vy veseli buďte,
třebas i někoho stlučte.
P. Povolil: I to můž být, a nejprv vás.
Jest k tomu ještě hojný čas.
Masopust jest také pro vás,
jakýž jest beze rvaní kvas.
Seďtež též, páni dvořani,
a pěkné madony s vámi.
Nechť jest to bez ostejchání.
Chceť tak jmít paní Venuše,
hladí se[eb]se] gſe tamto po břiše
a pobízí vždyckny na se,
provozujíc své rozkoše.
Masopust jest také pán jich
a Pobízka stojí při nich.
Udělajíť nějaký smích,
leda někdo některou pích,
nejlepšíť jest prostřední štych.
