A tak o to jměli hádku,
po té spolu do pohlavků
host s hospodářem zápasí.
Vtom šenkýřka světlo zhasí.
Vzali i kněze za vlasy,
neb tam bylo mnoho chasy,
tak páni vožralci kvasí.
Takový mezi nimi šust
a bylo právě v masopust.
Dlouho se[df]se] gſe spolu tahali,
kdo s kým byli, nevěďali,
stalo se[dg]se] gſe v noci na pondělí.
Kuchařka poklízí ráno,
stoly, židle polámáno,
a odstavujíce stolici,
najde kněze pod lavicí.
Kuchařka: Ale! Živý-li jste, kněže Jene?
Opět se jich houf k nám žene.
Jdětež juž domů ve zdraví,
však vás tu vždycky hledají.
P. farář: Mlč, Johanko, neprav o mně,
ani mé kuchařce Dorně,
a nerozprávěj o tom nic,
nepůjdu sem, dokud živ, víc.
Nedopil ráno doma: Ženo, co jest se to zběhlo?
Skoro mi oko vylezlo.
Kde jesti můj plášť a klobouk?
Někdo jest mne velice stlouk.
Žena: Čert po tobě, však chceš tomu,
chodíval bych záhy domů.
Vždyckny celé noci sedáš,
žádnému pokoje nedáš.
Co’s uhonil, sobě schovej,
a samému vinu dávej.
Nedopil: Ó, jak se[dh]se] gſe jen dám zhojiti,
musím se[di]se] gſe toho pomstíti.
Žena: Zdaliž ty přestaneš toho,
až zahyneš od někoho
v takovém hrozném ožralství
a nad zdraví svém zoufalství.
Skrz tvá chování nevážná
dejž, Bože, ať sem tě prázdna.
Nedopil: A což, kurvo, chceš vdovou býti,
nějakého žáka vzíti,
aby on na mé byl vesel.
Ó, bodejž by s tebou visel!
Počkejž, kurvo, máš to jmíti,
chciť se[dj]se] gſe k tomu přičiniti,
žeť po sobě nic nenechám,
rači propiji, kde co mám.
Nezahájíš ty mně pití,
byť mne jměli i odříti.
Kam se[dk]se] gſe dál Nedopil poděl,
víceji jsem ho neviděl,
nebo se[dl]se] gſe zas nenavrátil,
ani řádu nezaplatil.
A tak nadepsané ctnosti
vypsal jsem teď z upřímnosti
k vejstraze pánům ožralcům,
zdraví i duše nedbalcům.
Vím, že to mnohým vděk není,
nedbám o jich připíjení,
neb jsem toho také skusil,
o mnoho přijíti musil.
Všeckno konec jmá
a jelito dva.[25]Dvojverší připsáno na dolním okraji folia
Tragédie Masopusta,
jenž se[dm]se] gſe v světě páše zhusta,
tuto se[dn]se] gſe vám vypisuje,
marnost nad marností sluje,
mnohé lidi zavozuje.
P. Bachus: Tovaryšstvo, radujme se[do]se] gſe,
masopust přibližuje se[dp]se] gſe.
Tovaryšstvo: Ach, rádiť jej uhlídáme,
s radostí ho přivítáme,
k němu se[dq]se] gſe hnedky přiznáme,
však na něj juž rok čekáme,
velikou chuť k němu jmáme.
P. Bachus: Jestiť on blízký přítel můj,
jen při něm každý věrně stůj,
námť jest se[dr]se] gſe o to starati,
ve všem mu povolovati,
s ním se[ds]se] gſe obveselovati.
P. ouředník: Bez bláznuov to nemůž býti,
musíť je Masopust jmíti.
